Technokracie 7. Republiky - 22. 4. 2018

Aby byla ukončena nadvládla stranických sekretariátů nad státem a společností, aby došlo k zefektivnění státní správy, úřadů, legislativního procesu, k většímu propojení zájmových skupin do harmonického a fungujícího celku, musí dojít k depolitizaci státní správy, respektive k její technokratizaci. O depolitizaci se hovoří často v souvislosti se systémem státní služby. Tento systém je ale taky chybný a 7. Republika nechce, ani stávající politizovanou státní správu, ani kariérní státní správu. Proti obojímu existují pádné důvody.

První systém umožňuje monopol moci politických stran nad veřejným životem a naplňováním, či naopak blokováním vykonávání potřeb občanů, místních samospráv, soukromých subjektů a podniků. Druhý systém není sice ovládán politickými stranami, ty na něj mají jen minimální vliv, ale místo toho vytváří téměř všemocnou kastu státní byrokracie, mnohem silnější a ničivější oproti současnosti. Ta se tak stává státem ve státě a blokuje snižování výdajů a zefektivnění celého systému.

7. Republika si opětovně uvědomuje, že politické elity předkládají veřejnosti, že jsou možné pouze tyto dva extrémy. Systém, kde se politické strany přetahují o koryta, o funkce náměstků, dosazují neschopné, ale všehoschopné, věrné, ale diletanty na pozice, do kterých se nehodí, a systém, kdy byrokracie pohltí stát a potažmo celou společnost a paralyzuje její fungování.

 

 Našim cílem je proto technokratizace státní správy.

Místa musí převzít odborníci s praxí a důvěrou lidí, kterých se dané oblasti působení úřadů, ministerstev a státní správy dotýkají, nikoliv stranická, či státní byrokracie. Ale nyní od radikálních frází ke konkrétním bodům.

Ke každému ministerstvu bude přičleněn poradní orgán s možností vydávat legislativně závazná doporučení, tedy připravovat vlastní návrhy, které bude muset ministr předložit vládě a parlamentu ke schválení. Poradní orgány budou rozvrženy takto:

 

Ministerstvo

Poradní orgán

Ministerstvo hospodářství

-          Agrární komora České republiky

-          Hospodářská komora České republiky

-          Svaz průmyslu a dopravy ČR

-          CzechInvest

-          CzechTrade

-          AMSP ČR

-          Rada národního rozvoje

Ministerstvo financí

-          Hospodářská komora České republiky

-          Česká národní banka

-          Česká bankovní asociace

-          Rada národního rozvoje

Ministerstvo zdravotnictví

-          Česká lékařská komora

-          Česká lékařská společnost J. E. Purkyně

-          Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

-          Česká lékařská akademie

-          Akademie věd ČR

Ministerstvo infrastruktury

-          Svaz průmyslu a dopravy ČR

-          ČKAIT

-          Česká komora architektů

-          Zástupci okresů

-          Ústav územního rozvoje ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí

-          Odborové organizace

Ministerstvo spravedlnosti

-          Soudcovský spolek ČR

-          Unie státních zástupců

-          Česká advokátní komora

Ministerstvo zahraničních věcí

-          Rada národního rozvoje

Ministerstvo školství

-          Unie školských asociací

-          Učitelské odbory

-          Zástupci rodičů

-          Akademie věd ČR

Ministerstvo vnitra

-          BIS

 

 Od tohoto návrhu si slibujeme hlubší propojení mezi jednotlivými úřady, zájmovými skupinami, státní správou a občany. Jednotlivé poradní orgány budou moci nominovat a zvolit náměstky, případně i ministry. Ty druhé se schválením prezidenta republiky.

 

 Rada národního rozvoje.

Mezi uvedenými orgány je i tzv. Rada národního rozvoje. Ta bude novým orgánem založeným na meritokratických a technokratických principech a bude přidružena k samotné vládě České republiky. Dvanáctičlenná rada složená z ekonomů, vědců, diplomatů, armádních důstojníků, podnikatelů a dalších důležitých profesí, kteří budou nominováni těmito zájmovými skupinami. Nepůjde o úřad, ale poradní sbor, který bude moci rovněž předkládat legislativně závazná doporučení parlamentu a vládě.

 

 7. Republika.

 

Soudnictví v 7. Republice - 8. 4. 2018

Soudní systém a spravedlnost v naší zemi je problematická. Nejprve byla ovládána komunistickými soudci, a pak to převzala komunistickými soudci odchovaná mladá generace. V obou případech se, ale soudy stávají institucí, která nechrání právo a spravedlnost, nýbrž chrání demokracii, a jak víme, ta je v přímém rozporu s právem a spravedlností. Našim cílem je provést efektivní soudní reformu, která zjednoduší a urychlí fungování soudů, jmenování soudců, zjednoduší soudní soustavu, omezí zkorumpovatelnost a řadu dalších neduhů, kterých se soudy v současné soudcokracii dopouštějí.

 Soudní soustava.

Prvním významným bodem k reformování je samotná soudní soustava. Ta je v současné čtyř článková, tvořená nejvyššími, vrchními, krajskými a okresními soudy. K nim paralelně existuje ústavní soud ČR. Každý z těchto soudů má svoji geografickou i právní působnost vymezenou zákonným systémem.

 Okresní soudy

Působnost nejenom zůstane zachována, ale bude i rozšířena. Tím, že dojde k správní reformě územních celků a zániku krajů, dojde i k zániku krajské soudní soustavy a její agenda bude rozdělena mezi okresní a vrchní soudy.

Okresní soudy převezmou insolvenční řízení u subjektů s působností v jejich okresu. Pokud subjekt působí ve více okresech, přejde řešení insolvenčního řízení na vrchní soud. Převezmou rovněž agendu správního soudnictví. Závažné trestné činy přejdou pod řešení vrchních soudů.

Vrchní soudy

Budou reorganizovány podle nové geografické úpravy na západočeský, jihočeský, severočeský, východočeský, pražský, jihomoravský, severomoravský a slezský vrchní soud. Jejich geografické dělení bude:

Soud

Působnost

Pražský vrchní soud

Praha

Středočeský kraj

Západočeský vrchní soud

Ústecký kraje

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský vrchní soud

Jihočeský kraj

Severočeský vrchní soud

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Východočeský vrchní soud

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Jihomoravský vrchní soud

Jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Severomoravský vrchní soud

Olomoucký kraj

Slezský vrchní soud

Moravskoslezský kraj

Kompetence a agenda zůstanou stejné.

Zemské soudy

Vzniknou tři zemské soudy, které budou článkem mezi Nejvyšším soudem a vrchními soudy. Český, moravský a slezský zemský soud, které budou přezkoumávat odvolání od vrchních soudů, stížnosti obcí a okresů.

Nejvyšší soudy

Nejvyšší soudy pocítí radikální změnu. Převezmou agendu a kompetence Ústavního soudu ČR, který bude zrušen. Z agendy a kompetencí Ústavního soudu ČR budou zrušeny následující:

1. Ústavní žaloba Senátu proti presidentu republiky.

2. Rozhodování o návrhu presidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, popř. Národního sněmu ČR.

3. Rozhodování o ústavní oprávněnosti zrušení, některé z politických stran.

4. Rozhodování o opatřeních k provedení rozhodnutí mezinárodních soudů.

Zatímco v případě Ústavního soudu ČR nebylo téměř možné se nikam odvolat, a člověk se mohl spoléhat jen na vzácnou možnost odvolání k mezinárodním soudům, což způsobilo rozvoj soudcokracie a arogance moci mezi ústavními soudci, nyní bude možné se odvolat k následujícím orgánům:

a) Rozhodčí soud ministerstva spravedlnosti.

b) Soudní výbor Národního sněmu ČR.

c) Ministr spravedlnosti.

d) President republiky.

V případě těchto čtyř subjektů je pak rozhodnutí definitivní a není možné další odvolání. Odvolání k mezinárodnímu soudu bude de facto neplatné, protože Česká republika nebude uznávat zasahování mezinárodních tribunálů do vnitřních záležitostí.

 Ústavní soud

Zrušen. Kompetence převedeny pod Nejvyšší soudy a ústavní komisi Národního sněmu ČR.

 Vojenský tribunál

Pod označením „Vojenský tribunál“ budou obnoveny vojenské soudy zrušené po roce 1989. Právní působnost bude rozdělena podle zemí (Čechy, Morava a Slezsko) s nejvyšším vojenským tribunálem v Brně.

Vojenské tribunály budou rozhodovat o protiprávním jednání vojáků a důstojníků, stejně jako v případě, že se některých z občanů, ať už příslušník armády, nebo ne, dopustí vlastizrady. Vojenské tribunály budou mít senátní systém a soudci budou nominováni a jmenováni generálním štábem.

Vojenské tribunály nebudou moci obvinit presidenta republiky, ani členy vlády bez shody s nejvyššími a zemskými soudy a čtyřpětinovou podporou Národního sněmu ČR.

 Prvky soudnictví.

Pro napravení křivd páchaných soudcokracií dojde k omezení postavení soudců a přijetí řady důležitých reformních prvků. Tyto prvky mají za úkol postavit soudce na roveň zbytku obyvatel, protože v současné době vládnoucí elity učinily ze soudců nadřazenou kastu, která se elitám odvděčuje tím, že chrání jejich moc proti zájmům obyčejných občanů.

 Porotní systém

Systém zrušený komunisty a neobnovený demokraty, chceme vrátit. Cílem je dosažení propojení soudů a spravedlnosti s občany. Porotní systém v ČR bude kopírovat angloamerický model.

Podle průzkumů je shoda mezi občanskými porotci a soudci zhruba 80%. Tento systém tedy eliminuje 20% přehmatů, chyb a přečinů páchaných soudci.

Změny postavení soudců

Změny postavení soudců znamená zrušení imunity soudců, snížení platů a zrušení jejich vázání na platy jiných veřejných činitelů, zrušení rozhodování o úrovni svých platů, odvolatelnost soudce rozhodnutím Národního sněmu ČR, ministra spravedlnosti, či presidenta republiky. Na druhou stranu bude soudcům umožněno vykonávat další placenou funkci (např. publikační, či vzdělávací).

Věkový limit soudce je snížen ze 70 let na 65 let.

Výše uvedené změny se netýkají vojenských soudců, kteří budou mít vlastní předpisy a úpravy připravené generálním štábem ve spolupráci s vládou a presidentem.

 Změny vzniku soudce

Dojde k uvolnění podmínek pro vznik soudce, aby bylo možné rozšířit počty soudců, rozmělnit jejich vliv a zároveň zrychlit a zefektivnit řízení. Dojde k snížení min. věku soudce z 30 na 23 let, podle stavu z r. 1957. Institut justičního čekatele bude zkrácen z 3 let na 2 roky, ale bude zaveden jako povinný. Neprokázání vykonání tohoto stavu bude znamenat nemožnost výkonu pozice soudce. Další liberalizační změnou je možnost vystudovat magisterský obor práva, na kterékoliv akreditované univerzitě v ČR, vč. soukromých univerzit.

Soudce bude vybírán ministrem spravedlnosti, ministrem vnitra, či presidentem v případě nejvyšších soudů, zemských soudů a s kontrasignací Národního sněmu ČR i vrchních soudů. Okresní soudce budou vybírat samotné okresy, a jmenovat je bude president, který bude moci vybrané osoby zamítnout.

Justiční čekatel, který splnil veškeré podmínky pro to stát se soudcem, a požádá o pozici soudce, bude muset obdržet vyrozumění o souhlasu, či zamítnutí do jednoho týdne z rukou, kterékoliv orgánu, kterému odpovídá. V případě prodlení dojde k finanční penalizaci dotazovaného orgánu. 

 

7. Republika.

Zdravotnictví 7. Republiky - 18. 3. 2018

České zdravotnictví se nachází ve stavu v lepším případě stagnace, v horším případě úpadku a trpí řadou chronických problémů, které třeba nejsou na první pohled vidět, ale v celku způsobují, že stav zdravotnictví v naší zemi je dlouhodobě neudržitelný. Jde o menší kosmetické problémy, i hluboké systémové obtíže. O kvalitativní i kvantitativní změny, ke kterým musí dojít. Současné politické elity se snaží odvádět pozornost lidí od tohoto stavu regulačními pseudořešeními jako je protikuřácký zákon, který má ovšem jen minimální dopad na zdraví populace a v řadě zemí už je zmírňován, nebo úplně rušen.

 

 Výchozí příčiny zdravotního stavu obyvatel.

Od nástupu globalizovaného kapitalismu a jeho pronikání do České republiky, které je doprovázené frustrací, oligarchizací, pracující chudobou, ztrátou jistot, upřednostňováním cizích před vlastními a řadou dalších problémů, dochází k soustavnému zhoršování zdravotních problémů a zdravotního stavu našich obyvatel. Dílem je to objektivní fakt, dílem je to důsledek hypochondrie, kterou vyvolávají nadnárodní farmaceutické korporace a s nimi svázaní „odborníci“.

S těmito výchozími podmínkami lze bojovat jen nahrazením falešných konzumních hodnot hodnotami národními a občanskými. Nechceme vnucený režim, ale chceme nabídnout lidem alternativu, která jim umožní vybrat si něco lepšího ve srovnání s konzumem, fastfoody a drogami, které jim nabízí postmoderní kapitalismus a oligarchové.

 

 

Profesionalizace zdravotnictví a expertní skupiny.

Zdravotnictví, stejně jako ostatní odvětví společnosti a státu, projde fází technokratizace, tedy nahrazení politiků, kteří zdravotnictví řídí ku prospěchu svých stran odborníky, kteří pocházejí přímo z daného pole působnosti. V případě zdravotnictví to znamená dva kroky.

1. Udělení práva České lékařské komoře vytvářet legislativně závazné návrhy, které budou moci předkládat parlamentu a vládě prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, které nebude moci tyto návrhy ignorovat.

2. Zřízením expertních skupin z každé profesní a oborové skupiny zdravotníků a lékařů (chirurgové, neurologové, psychiatři, soukromí i veřejní lékaři, obvodní lékaři, zdravotní sestry atd.). Tyto skupiny budou moci sestavovat doporučení a návrhy pro ČLK, která je bude formou legislativně závazných návrhů moci postoupit k dalšímu schválení vládě.

 

 Věková otázka zdravotního personálu a dostupnost lékařské péče.

Dle vyjádření odborných skupin bude v krátké době českému zdravotnictví chybět téměř 1,200 lékařů, vč. 800 ambulantních a to jsou ty lepší scénáře. Věkový průměr lékařů během patnácti let stoupnul ze 44,5 na 48,4 roku. Do roku 2050 dosáhne věkový průměr lékařů zhruba 56 let. Už v současné době je pětina lékařů starších 65 let. U praktických lékařů je věk dokonce 55 let.

Tento stav je důsledkem řady faktorů, včetně nízké perspektivnosti zdravotních oborů a lékařství, jakož i situace, kdy v České republice vystudovaný lékařský personál dezertuje do západoevropských států. S tím navíc souvisí úzce další problém českého zdravotnictví, a sice že lékaři jsou soustředěni zejména do nejbohatších oblastí naší země a tím se prohlubuje sociální propast mezi velkoměsty a zbytkem společnosti, která je tak bita na bohatství velkoměst. Pro vyřešení této situace je nutné přijmout několik kroků ve formě cukru a biče.

 

Pozitivní stimuly

Negativní stimuly

Navýšení mezd na 75% úrovně Německa:

50,250 Kč pro sestry (nárůst 19,2 mld. Kč/r)

86,250 Kč pro lékaře (nárůst 10,1 mld. Kč/r)[1]

337,500 Kč pro vedoucí lékaře

Tříleté uplatnění v krizových regionech.

Osvobození od zdanění pro lékaře a sestry, kteří se přesunou trvale do krizových regionů.

Vyšší daně lékařům a sestrám opouštějícím krizové regiony ve prospěch bohatých oblastí.

Státem garantovaná finanční podpora studentům lékařských oborů.

Plné zpoplatnění studia studentů lékařských oborů, kteří budou chtít uplatnit své vzdělání v zahraničí.

 

 Podpůrné léčebné prostředky.

7. Republika věří v plnohodnotnou legalizaci a uplatnění podpůrných léčebných a léčivých prostředků. To jsme již napsali v textu sociální reformy, kde obhajujeme plnou legalizaci a liberalizaci obchodu s léčebným konopím, nejlépe po vzoru Colorada. Věříme, že léčebné konopí, které má pro člověka mnohem více přínosů, než záporů a to u většiny nemocí, se může stát adekvátním doplňkem zdravotní péče.

Jako další podobně hodnotíme tzv. homeopatika, která jsou ovšem vydávána ve velkém množství, a často nabízena pofidérními obchodníky a šarlatány. Chceme zavést veškerá homeopatika na předpis, aby tak byla garantována prospěšnost a zároveň nezávadnost těchto léčiv. Vydavatel předpisu bude muset mít minimálně vystudovaný obor farmacie, živnostenské povolení a bude právně zrovnoprávněn s klasickými lékaři, tedy bude zodpovědný za prospěšnost, či neúspěšnost veškeré léčby homeopatiky, i jinými prostředky, kterou bude provozovat. V případě nesplnění podmínek, vydávání falešných receptů, či jiného podobného provinění se homeopat dopustí trestného činu obecného ohrožení podle trestního zákoníku § 273, odst. 2b.

 

 7. Republika.

 



[1] Informace týkající se příjmů k pokrytí těchto nákladů najdete v pozdějších ekonomických textech, zejména pak v textu „Kde vzít peníze?“

 

Infrastruktura 7. Republiky - 4. 3. 2018

Infrastruktura v 7. Republice.

Pro fungování ekonomiky, její růst, pro obranu země a její fungování, je nutná vyspělá a solidně koncipovaná infrastruktura. V současné době koncept infrastruktury v České republice je centralizovaný, spočívající v tom, že existuje, jen Praha a Brno, s tím, že všechna ostatní města a obce jsou přípoji těchto hlavních středisek. Výsledkem je masivní shromažďování bohatství, zdrojů a moci, v několika velmi málo centrech naší země a zejména v Praze.

Základní aspekty politiky infrastruktury 7. Republiky jsou:

1. Posílit infrastrukturu periferií.

2. Modernizovat stávající infrastrukturu.

3. Posílit tranzitní kapacity země.

4. Propojit země s okolními státy.

Základem změn v infrastruktuře budou rozšíření dálniční a železniční sítě, tak aby se posílila dopravní i nákladová kapacita obou těchto druhů přepravy. Problém je totiž v tom, že, jak rozvoj dálniční sítě, tak železniční, stagnuje, či upadá. Pokud jde o železniční síť, tam v zásadě pouze probíhají modernizace, protože drtivá většina železniční sítě byla postavena za minulého režimu. Od pádu minulého režimu se rozvoj a rozšiřování železniční dopravy, navzdory masivnímu ekonomickému růstu, prakticky zastavilo. To znamená, že v téhle zemi je rozsáhlý nevyužitý přepravní potenciál.

7. Republika usiluje o posílení tranzitního potenciálu naší země směrem k železniční dopravě, s cílem ulevit dopravě silniční a dálniční. Ale stejně tak provedeme změny v energetické infrastruktuře naší země, k posílení naší suverenity.

Pro zefektivnění plánování a výstavby infrastruktury budou přizvány odborné organizace, viz technokracie 7. Republiky.

 

Železnice.

Rozšíření.

V současné době (2016) se v ČR nachází 9,436 km železniční sítě. Ta přepravila k r. 2013 19,5% veškeré nákladní dopravy, ke stejnému roku 83 mil. tun zboží. 7. Republika chce docílit zvýšení podílu nákladní přepravy na železnicích na min. 35%. Z toho důvodu je nutné vytvořit novou, paralelní železniční síť, která bude, jen částečně propojovat strategická centra Prahu a Brno. Tato železniční síť bude vyhrazena pouze pro nákladní přepravu.

Chceme vystavět celkem 5,000 km železniční tratě určené výhradně pro nákladní dopravu, za kterou budeme vybírat poplatky. Při odhadovaných nákladech 400 mil. Kč na km budou celkové náklady tohoto projektu 2 bil. Kč. Tento projekt bude vystavěn jako první, ještě před rozsáhlou modernizací, která je popsána dále. Zisky z této tranzitní železniční sítě budou spolufinancovat náklady modernizace.

Zároveň snížíme poplatky za použití železniční nákladní dopravy ze současných 70,63 Kč na tis. hrtkm na 35 Kč na tis. hrtkm.

 Modernizace a nahrazování.

Dalším krokem bude převedení stávajících železnic, sloužících pro civilní přepravu, na železnice sloužící pro nákladní přepravu. Aby bylo něco takového možné, aniž by došlo k narušení služeb veřejnosti a zhoršení dopravního spojení, proběhne nejprve rozsáhlá modernizace, jejímž cílem bude postupně vytvoření sítě železnic pro maglevy (magneticko-levitační vlakové soupravy).

Základem bude síť maglevů na trasách: Praha – Hradec Králové – Opava – Ostrava – Olomouc – Brno – Jindřichův Hradec – České Budějovice – Písek – Plzeň – Praha.

Počítáme, že půjde o nejméně 750 km základní sítě těchto vlaků. Tyto tří trasy budou navíc propojeny, takže počítejme, až s místními přípoji k dalším centrům, takže počítejme s 900 km magneticko-levitační dráhy.

Konzervativní odhad nákladů je 2 bil. Kč. Při rozložení do 40 let by šlo o 50 mld. Kč ročně.

 

Dálnice.

Politika 7. Republiky v oblasti infrastruktury dálnic bude spočívat především ve vytvoření dálniční sítě ignorující Prahu a Brno. Zároveň, i zde budeme zohledňovat větší hospodářskou a dopravní propojenost se zeměmi Visegrádu a Trojmoří.

Hlavním projektem nové dálniční sítě bude posílení periferie a to prostřednictvím dálničního propojení na trasách Karlovy Vary – Ústí nad Labem – Liberec, Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava, Ostrava – Zlín, Zlín – Brno, Jihlava – České Budějovice a České Budějovice – Písek.

Půjde o zhruba 600 km dálniční sítě a ambiciózní projekt s odhadovaným nákladem 140 miliard Kč.  Je možné, že vzhledem k částečné existenci dálniční sítě v těchto oblastech budou nakonec náklady i rozsah projektu podstatně menší.

Důvody pro stavbu tohoto obchvatu jsou tři:

1. Dopravní posílení periferií.

2. Intenzivnější propojení se zahraniční infrastrukturou, se zaměřením na Polsko a Slovensko.

3. Nutnost vzniku potenciální dopravní sítě, jakmile bude populace našeho státu rychleji růst, popř. s příchodem západoevropské emigrace.

Celý kontrakt na výstavbu dálnice bude zadán soukromým investorům a zaplacen bude z mýtného a dálničních poplatků. Při pokrytí z výnosů mýtného bude projekt posílení periferie zaplacen v rozmezí 15–20 let.

Pro kompletaci tohoto projektu v reálném časovém úseku, stejně jako pro zefektivnění rozvoje infrastruktury, 7. Republika prosadí snažší nucený výkup pozemků stojících v cestě plánované infrastruktuře. Bude stanovena výkupní cena ve výši 10násobku tržní hodnoty pozemku, ale bez možnosti odmítnutí.

 

Energetická infrastruktura.

Energetickou infrastrukturu dělíme na palivovou a elektrickou. Obě jsou důležité a zejména první je v současné době velice podfinancovaná a zaostalá.

 Palivová infrastruktura.

Palivovou infrastrukturou rozumíme zásobníky ropy a zemního plynu, ropné rafinérie a ropovody a plynovody. V rámci programu reindustrializace a obnovy severočeské a severomoravské ekonomiky navrhujeme vznik ropných rafinérií na Ostravsku, Liberecku a v Královehradeckém kraji. V tomto případě používáme pro potřeby programu staré krajské dělení, které chceme zrušit.

Dalším prvkem naší politiky palivové infrastruktury, který je svázán i se zahraniční politikou, je propojení českých plynovodů s chorvatskými zásobníky zkapalněného plynu, který bude exportován z USA do východní Evropy. Tím se omezí energetická dominance Ruska a diverzifikuje se trh s energiemi. Tento program se připravuje v rámci projektu Trojmoří a 7. Republika se chce do něho zapojit.

S tím pochopitelně souvisí nutnost existence zásobníků ropy a plynu v České republice. V současné době má ČR zásoby ropy a zemního plynu pro případ krize jen na 87 dní. To považujeme za katastrofálně nedostatečné! Je to dokonce nižší, než co nařizuje Evropská unie (90 dní). Chceme vybudovat infrastrukturu a nakoupit zásoby ropy a plynu, které mohou v případné krizi držet naši zemi nejméně 365 dní. Aby bylo dosaženo minimalizace nákladů nutných pro toto opatření, navrhujeme zastavit export veškeré těžby ropy a zemního plynu z Moravských naftových dolů a jejich přesměrování do zásobníků ropy a zemního plynu.

To znamená následující. V roce 2016 byla spotřeba nafty v ČR 5,4 mld. litrů a spotřeba benzínu 2,1 mld. litrů. Při současných cenách (březen 2018) pohonných hmot by to znamenalo 160,5 mld. Kč na nákup nafty a 64,8 mld. Kč na nákup benzínu. Tato masivní investice by, ale zabezpečila celoroční zásobu pohonných hmot pro ČR. Roční spotřeba ropy v ČR je zhruba 134 miliónů barelů ropy. Při současných cenách by šlo o investici v hodnotě 190 mld. Kč. Celkově mluvíme o 415 mld. Kč při současných cenách.

 

Elektrická infrastruktura.

Stejně důležitá jako palivová a naštěstí podstatně vyspělejší a efektivnější v případě České republiky, ale přesto existuje řada neduhů, stejně jako nevyužitý potenciál. Tím hlavním potenciálem je především jaderná energie, kterou náš spolek podporuje. Vyjádříme se, ale i k obnovitelným zdrojům energie.

7. Republika v obecné linii energetické politiky navrhuje:

1. Posílení rozvodných sítí.

2. Daňové zvýhodnění obcím a okresům, které sníží spotřebu elektrické energie.

3. Daňové zvýhodnění obcím, firmám a okresům, které zavedou energeticky šetrné technologie a postupy.

 

7. Republika v jaderné energetice navrhuje:

1. Rozšíření JE Temelín a JE Dukovany.

2. Výstavba nové jaderné elektrárny v oblasti severních Čech, či severní Moravy pro zlepšení ekonomické situace a snížení cen energie v ČR.

3. Navrhujeme vznik projektu „Visegrádské jaderné elektrárny“.

Visegrádská jaderná elektrárna.

Společný jaderný energetický komplex, který bude financován ČR, Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Tato elektrárna by měla pokrývat 15% energetické spotřeby každého ze států Visegrádu, tedy zhruba 44 Terawatthodin. Taková elektrárna by pravděpodobně cenou odpovídala kanadské jaderné elektrárně Bruce a její cena by se mohla pohybovat mezi 12-14 miliardami dolarů (cca. 300 miliard Kč). Každý ze států Visegrádu by dostával z elektrárny takový % podíl vyrobené elektřiny, který by odpovídal % podílu nákladů, které investuje.

Celkově uvažujeme o investicích do jaderné energie ve výši 500 mld. Kč v období 40 let (12,5 mld. Kč ročně). Cena elektřiny by tak mohla poklesnout o 20-30%.

 

7. Republika v obnovitelných zdrojích navrhuje:

1. Podporu výstavby vodních elektráren.

2. Zrušení přímé podpory obnovitelným zdrojům.

3. Daňové úlevy obcím a okresům, které budou rozvíjet obnovitelné zdroje na svém území.

Tuto politiku chápeme jako mnohem efektivnější a mnohem méně křivící trh, než politiku, která je ordinovaná socialistickou byrokracií Evropské unie a ekolobbistů.

 7. Republika.

Zemědělská politika 7. Republiky - 18. 2. 2018

7. Republika a zemědělství.

7. Republika je zaměřena na zajištění bezpečnosti a ochrany našich lidí a našeho národa. Je však nutné si uvědomit, že existuje celá řada forem bezpečnosti a ochrany, nejen policejní, nebo vojenská bezpečnosti, ale i energetická a v neposlední řadě potravinová. Právě potravinovou bezpečností a reformními kroky v zemědělství se zabývá tento text, protože Česká republika trpí řadou neduhů postihujících naše národní zemědělství a potravinovou soběstačnost, konkrétně jde o fenomény jako je nesoběstačnost, eroze půdy, dotační politika, boj o vodu a nekvalitní potraviny.

 

Potravinová soběstačnost.

Česká republika není potravinově soběstačná. Podle typu komodit se naše soběstačnost pohybuje mezi 40-60%, tedy extrémně nízko. Cokoliv pod 90% považujeme za nepřijatelné. Důvody zhroucení naší potravinové soběstačnosti jsou poměrně pestré – Evropská unie, regulace Světové obchodní organizace, mezinárodní globalizace, dotace.

7. Republika odmítá myšlenku potravinové autarkie. Je ekonomicky neproveditelná, extrémně nákladná a nebezpečná, ale místo toho stanovujeme dvě základní potravinové komodity, u kterých chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti – obilniny a hovězí i s produkty z hovězího (tedy i mléko atd.). To považujeme za přijatelný cíl.

Aby byla dosažena potravinová soběstačnost v této oblasti, upustíme od evropských regulací a regulací WTO v oblasti mléka, budeme podporovat výrazné navýšení produkce mléka a hovězího i výhodnými výkupními cenami. V oblasti obilovin umožníme zemědělcům nákup nových zemědělských ploch pod cenou, pokud se zaváží, že tam budou pěstovat obiloviny. A v neposlední řadě podporujeme zavedení moderních biotechnologií k vyšší výnosnosti. Nepůjdeme cestou negativních stimulů, tedy importních a exportních cel, které pokřiví trh.

Jako podpůrný krok chce 7. Republika podporovat farmářské trhy, které budou pomáhat s prodejem kvalitních potravin v místě jejich produkce, stejně jako s rozvojem ekonomické autonomie a výkonnosti jednotlivých obcí.

 

 Kvalita potravin.

Krom podpory farmářských trhů a domácích producentů k dosažení kvalitnějších potravin chce 7. Republika zavádět i represivní kroky proti firmám, které dodávají nekvalitní potraviny na český trh. V první řadě půjde o zdanění velkých řetězců dovážejících potraviny třetí a čtvrté jakosti ze západu. Zdanění bude doprovázeno žalobami proti řetězcům, ale i státům, které je podporují a tyto žaloby by měly být koordinované s dalšími státy, z nichž si západní země udělali odpadkové koše na své nekvalitní potraviny. Veškeré snahy v rámci EU jsou zbytečné, protože dominantním státem EU je Německo, a právě Německo je proslavené tím, že exportuje nejhorší potraviny do zahraničí, a zejména do svých protektorátů.

Dlouhodobým krokem k zajištění kvalitnějších potravin je zvýšení koupěschopnosti a životní úrovně českého obyvatelstva. Dodavatelé potravinových šmejdů se často chrání tím, že český trh a koupěschopnost obyvatel je příliš nízká, než aby mohli dodávat kvalitní potraviny.

Zároveň si, ale uvědomujeme, že kromě politiky biče musí být i politika cukru. Firmy a řetězce, které provedou nápravu a začnou dodávat kvalitnější potraviny, budou mít nižší daňové zatížení. To samé se týká farmářských trhů, kde dojde k výraznému snížení daní ze zisku zdejších producentů a k liberalizaci zákonných norem pro pořádání farmářských trhů.

 

Dotační politika.

S výše uvedenými problémy, a zejména, pak problémem potravinové soběstačnosti souvisí otázka dotací. 7. Republika chce osekat, či úplně zrušit dotace do zemědělství, které úplně pokřivují zemědělský trh, oslabují motivaci zemědělců k produkci a pomáhají nadnárodním korporacím. Jak známo z historických příkladů, dotace zemědělcům obvykle vedou, k totálnímu kolapsu dotovaného odvětí, či v lepším případě, jen k prudkému poklesu produktivity tohoto odvětví. Známým je příklad Austrálie a Nového Zélandu, kdy australská vláda zavedla dotace na podporu produkce bavlny a za pár let novozélandští bavlnáři totálně převálcovali ty australské. Podobné problémy s demoralizací, ale taky s čachry s dotacemi, finančními podvody a jinými úskalí se objevují i u zemědělských dotací v České republice. Proto nejen v rámci podpory zemědělství, ale taky v rámci našeho boje za osvobození od Evropské unie chceme zrušit dotační politiku v zemědělství, a to, jak pro velkovýrobce, tak pro drobné zemědělce. Zejména velkovýrobci nemají právo pobírat dotace.

Zrušení dotací narovná trh, omezí korupční prostředí, a taky motivuje soukromé zemědělce k větší produktivitě, což bude podpoře navíc ukončením politiky zemědělských kvót a zvýšením výkupních cen plodin.

 

Biopaliva = eroze půdy a nedostatek vody.

1 litr biopaliv spotřebuje 2,500 litrů vody (ročně v ČR zhruba 200 miliard litrů vody!), pěstování řepky a kukuřice vede k produkci oxidu dusného, který je 300x horším skleníkovým plynem, než CO2 a pěstování plodin za účelem výroby biopaliv způsobuje ničení desetitisíců hektarů amazonských pralesů, stejně jako prudký nárůst cen základních potravin. To jsou jen nejzákladnější argumenty k tomu ukončit veškerou podporu biopaliv a zelených ekoteroristických magnátů, kteří z nich profitují.

Drtivá většina kukuřice a velká část řepky pěstovaná v ČR je určena k ničení prostřednictvím biopaliv, kterou nejsou ničím jiným, než dobrým úmyslem dláždícím cestu do pekel. Děti našich dětí nás budou proklínat za biopaliva, a proto 7. Republika žádá uplatnění následujících kroků:

1. Zrušit povinnost přimíchávání biopaliv.

2. Zrušení veškeré podpory biopaliv.

3. Zdanění každého hektaru plodin pěstovaných za účelem produkce biopaliv ve výši 20% zisku z prodeje.

4. Zdanění biopaliv.

5. Snížení daní zemědělcům a producentům, kteří začnou pěstovat obilniny, či jiné plodiny určené k domácí spotřebě.

6. Systematická činnost za snížení plochy oseté řepkou ze 400 tis. hektarů na 100 tis. hektarů a snížení plochy oseté kukuřicí na úroveň z 90. let (tedy 30 tis. hektarů).

 

Zemědělský družstevní banka a pojišťovna.

Pro posílení ekonomické nezávislosti zemědělců, nezávislosti na dotacích a dalších státních mafiánských podvodech, 7. Republika žádá zřízení zemědělského družstevní banky a pojišťovny, které budou orientované výhradně na malé a střední zemědělce. V současné době sice existuje na trhu pojištění pro zemědělce, nicméně neexistuje tržní síla, která by jim zaručila výhodnější podmínky, a tak jsou zemědělci neustále ve vleku soukromých pojišťoven a korporátních finančních institucí.

Přestože existují i pojišťovny specializující se na zemědělství, i ty jsou v rukou zahraničních skupin. Žádáme vznik národní družstevní pojišťovny a družstevního fondu zemědělství.

Zemědělská družstevní pojišťovna by plnila klasickou úlohu pojišťovny, ale jejími majiteli by společně byli zástupci Agrární komory České republiky a pojištění zemědělci. Svůj podíl v rámci firmy nebudou zemědělci moci prodávat zahraničním subjektům, ale pojištění samotné nebude závislé na držení akcií, nicméně množství držených akcií u jednotlivých zemědělců i zástupců Agrární komory ČR bude limitované, aby nemohlo dojít k dominanci subjektu. Pojištění se bude vztahovat pouze na zemědělské materiály, stroje a objekty související se zemědělstvím.

Zemědělská družstevní banka bude mít odlišnou funkci. Akcionáři budou zemědělci pravidelně přispívající do kapitálu banky. Ti také budou moci si od této banky půjčovat. Výše půjčky, ročního kapitálového poplatku i úroku bude odvozena od výnosnosti, rozlohy polností a hodnoty majetku.

 

Typ zemědělce

Podmínky

Drobný zemědělec – 0, až 10 hektarů

-          Vyšší půjčky

-          Vyšší úroky

-          Nižší kapitálový poplatek (100 Kč/ha)

Střední zemědělec – 11, až 100 hektarů

-          Vyšší půjčky

-          Nižší úroky

-          Nižší kapitálový poplatek (100 Kč/ha)

Velké statky a korporace – 100 a více hektarů

-          Střední půjčky

-          Nízké úroky

-   Vysokýkapitálový poplatek (5,000 Kč/ha)

 

Půjčky z této banky by mohly být použity výhradně na činnosti spojené se zemědělstvím.

7. Republika.

 

Sociální reformy 7. Republiky - 21. 1. 2018

Sociální reformy 7. Republiky.

Éra relativně svobodných 90. let přinesla po pádu komunistické diktatury řadu úspěchů v mnoha oblastech, zejména v oblastech hospodářství a modernizace země. Naproti tomu, došlo v důsledku přílišné liberalizace, restrukturalizace hospodářství a chybných ekonomických experimentů i ke vzniku vrstvy oligarchů, sociálním problémům, „rozevírání nůžek“ ve společnosti a řadě dalších negativních sociálních jevů. Bude povinností 7. Republiky přijmou taková opatření, která minimalizují tyto jevy a zajistí zlepšení sociálního smíru ve společnosti pro potřeby národní republiky.

Neoliberální kapitalismus uvrhl řadu lidí na okraj společnosti. Z opačné strany neomarxismus ignoruje potřeby těchto lidí, škatulkuje je a nutí je začlenit se, tak jak to on sám uzná za vhodné.

My uznáváme individualitu lidí, a to, že někteří lidé se dokáží odrazit z nejhlubšího dna, zatímco jiní už tam navždy zůstanou. Uznáváme, že řada hendikepovaných lidí je schopna resocializace a plnohodnotného začlenění do pracovního procesu, stejně jako, že řada lidí a dětí je kvůli různým postižením nevzdělavatelná. Proto hledáme zlatou střední cestu. Nikoliv bídu způsobenou neoliberalismem, ani fanatické mesiášství neomarxistů.

Náš program se skládá z dvou částí – rámcové úpravy stávajícího sociálního systému a soustředění na sociálně-patologické jevy ve společnosti.

 

Úpravy podle „liberálně-konzervativního modelu“.

V současné době Česká republika praktikuje tzv. konzervativní model sociálního systému. Existují tři modely – liberálně atlantický, konzervativně bismarckovský a solidárně skandinávský. Ten poslední přivedl severské země na pokraj chaosu a destrukce, takže se mu vyhneme velikým obloukem. Našim cílem je zkombinovat prvky liberálního a konzervativního sociálního modelu doplněné o možnost vybírat si mezi těmito modely.

Většina stávajícího sociálního systémů zůstane zachována, ale bude přijato, několik prvků liberálního systému sociálního zabezpečení:

 

Liberální prvek

Vysvětlivka

Dělení chudoby

-          Chceme zavést dělení chudoby na „zaviněnou“ a „nezaviněnou“. Zaviněná bude z vlastního rozhodnutí a přičinění způsobená ztráta práce, či jiných sociálních ochran. Nezaviněná bude způsobena takovými událostmi, které nemůže člověk příliš ovlivnit (vyhození z práce, hendikep atp.)

-          Lidé, kteří si svou chudobu zaviní sami, budou dostávat pouze potravinové lístky a mít sociální ochranu, jen dobu 1 měsíce (v nejbohatších okresech), až 3 měsíců (v nejchudších okresech).

-          Lidé s nezaviněnou chudobou budou dostávat sociální ochranu po dobu 6 (v nejbohatších okresech), až 18 měsíců (v nejchudších okresech). Společně se stávající sociální ochranou budou dostávat potravinové lístky (pouze v nejchudších okresech). Potravinovými lístky se bude moci platit, jen ve vybraných obchodech.

Ohled na příjmy

-          Budou se zohledňovat předchozí příjmy, takže na člověka, který má extrémně vysoké nemzdové příjmy (renty apod.) se nebude vztahovat sociální ochrana.

Výběr

-          Trojstupňové zdravotní pojištění:

-          1. základní povinné (platí všichni, základní léčba)

-          2. možnost připlatit definovaný nadstandard (experimentální léky, lepší péče), závislé na uvážení plátce

-          3. ad hoc nadstandard – možnost zaplatit náklady léčky ad hoc (i doplacení 2 stupně léčby)

 

 

 

Pracovní programy.

Lidé nepřicházejí o práci, jen vlastní vinou, ale i v důsledku cyklického fungování tržního hospodářství. V době recese mnoho lidí přijde o práci, jak Evropa zažila na vlastní kůži v posledních letech, a aby se zabránilo tomu, že tito lidé ztratí pracovní návyky, nebudou schopni pokrýt své životní náklady a nakonec skončí na ulici, vznikne systém podpůrných pracovních programů.

Nezaměstnaní dostanou obcí přidělenou práci v rozmezí od minimální mzdy do 75% průměrné mzdy (cca. 22,500 Kč) podle toho, jakou budou mít pozici. Jako příklad uveďme úklid u silnic. Nezaměstnaní budou rozděleni do pracovních skupin, které budou u silnic a dálnic uklízet nepořádek, každá tato skupina bude mít svého šéfa, který bude zajišťovat technickou stránku věci a logistiku, proto bude hodnocen lépe, ale nikdo z takto zaměstnaných v sociálních pracovních programech nebude dostávat méně, než minimální mzdu.

Existují desítky pracovních míst, které mohou být v době hospodářské recese zaplněny tímto systémem. Samozřejmě, že lidé v těchto pozicích nezůstanou trvale, ale jen do doby, než si najdou lepší práci.

O pracovních programech, jejich náplni, fungování a složení pracovních týmů si budou rozhodovat obce a okresy.

Druhou alternativou může být motivování nezaměstnaných ke vstupu do Národní gardy a dalších pomocných obranných sborů a jednotek.

 

Exekutoři, lichva a dlužníci.

Jestli něco patří mezi jednu z nejhorších sociálních patologií naší společnosti, je to fenomén exekucí, lichvy a dluhů. Tyto tři komponenty jsou velice úzce provázané, většinou nepřímo. Musíme jít od základů, to znamená od lichvy.

 

 Lichva

V současné době je lichva v ČR naprosto deregulovaná. Veškeré snahy o omezení lichvářství přišly vniveč, byly zablokovány byrokracií a elitami, či neprocházejí z jiných důvodů. Lichva je postihována, pouze podle paragrafu 218, zákona č. 40/2009 Sb., kde je označena za trestný čin proti majetku. Při bližším zkoumání zákona ovšem zjistíte, že je to naprosto nedostačující opatření. Vztahuje se, totiž pouze na závažné okolnosti, kdy lichvář zneužije „rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti, nebo něčího rozrušení…“. Mnoho lidí, kteří se stanou obětí lichvy, ale do tohoto popisu nespadá, popřípadě je obtížné vymáhat trest za tuto činnost.

Zákon o spotřebitelském úvěru přijatý roku 2016, i když přináší pozitivní změny, je rovněž nedostačující. Jeho největší klad je rovněž záporem. Stanovuje, totiž jasnou regulaci úvěrového trhu, ovšem pod dohledem České národní banky, která je nezávislým soukromým institutem. ČNB, tak může prostřednictvím licencování získat kontrolu nad úvěrovým trhem a využívat toho. ČNB by touto regulační pravomocí neměla disponovat. Regulace úvěrového trhu musí přejít pod ministerstvo financí, které pro poskytování úvěrové činnosti stanoví následující podmínky:

 

1. Čistý trestní rejstřík a negativní lustrační posudek.

2. Živnostenský list.

3. Doporučení od obce, či okresu (nepovinné, držitel bude upřednostněn při schválení).

4. Základní kapitál ve výši 40 mil. Kč.

5. Teritoriální působení nepřesahující oblast 5 okresů, dle vlastního výběru.

6. Úrok nesmí přesáhnout 35% p. a. u dlouhodobých půjček, a 1,5% denně u krátkodobých (do 30 dnů) půjček.

7. Registrace do „Sdružení úvěrových poskytovatelů“, která bude zřízena za tímto účelem a bude podléhat ministerstvu financí.

 

Postihy za překračování pravomocí poskytovatele úvěru budou:

1. Doživotní ztráta možnosti vykonávat toto povolání.

2. Pokuta ve výši 75% zakládajícího kapitálu.

3. Trest odnětí svobody, podle závažnosti okolností a důsledků lichvy.

 

 Postihy u osob poskytujících nelegální úvěry, tedy neregistrovaní poskytovatelé:

1. Trest odnětí svobody do výše 10 let.

2. Zabavení veškerého majetku, financí a účtů.

3. „Dlužní amnestie“ pro všechny, kterým byl poskytnut nelegální úvěr.

Dlouhodobým opatřením pro omezení úspěchů lichvy je zavedení vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti na školách, které patří rovněž mezi opatření, jež žádáme prosadit.

 

Exekutoři

Asi málokterá instituce a povolání je tak nenáviděné a opovrhované jako exekutoři a exekuce. Valnou měrou si za to exekutoři mohou sami svým chováním, vystupováním, jednáním vůči dlužníkům, ale i lidem, kteří nic nedluží, a stejně se stávají jejich obětí. Musíme předejít těmto sociálním excesům a toho dosáhneme přijetím jednoho z dvou modelů, které zde předkládáme. Model umírnění a model radikální.

 

MODEL „UMÍRNĚNÝ“.

Umírněným modelem máme na mysli soubor pravidel, zákonných opatření a reforem, které omezí vliv, působnost a postavení exekutorů. Některá opatření budou důležitá a s významným dopadem, jiná spíše v symbolické rovině.

1. Přejmenovat soudní exekutory na soukromé exekutory, přestat používat zavádějící termín „soudní exekutor“, který jim dodává falešnou autoritu.

2. Zavést plnohodnotnou teritorialitu exekutorských úřadů s ohledem na okresy, každý exekutor si bude moci vybrat 5 okresů své působnosti.

3. Snížení tarifní sazby na 5% a minimální odměny na 1,000 Kč.

4. Ohodnocení zabavovaného majetku bude vykonávat soudem schválený znalec.

5. Každé exekuci bude asistovat policie, aby se předešlo neoprávněnému vniknutí do majetku osoby, která nemá dluhy, protože i takové případy se prokazatelně dějí.

6. Celostátně poskytovaná právní a informativní pomoc dlužníkům, zejména v sociálně vyloučených lokalitách.

7. Zrušení Exekutorské komory jako profesní organizace a přeregistrování všech soukromých exekutorů do nového zvláštního společného registru ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti.

 

MODEL „RADIKÁLNÍ“.

Radikální model spočívá v jediném opatření – zrušení instituce soukromého/soudního exekutora, a následné rozdělení pravomocí mezi soudy (rozsudek), finanční správu (administrativa) a policii (vymáhání majetku). V tomto modelu je zrušena tzv. mobiliární (majetková, nejznámější forma) exekuce.

 

Dlužníci

Aby ale nedocházelo pouze k opatřením proti věřitelům, či exekutorů, i dlužníci budou omezování.

1. Centrální evidence exekucí bude zdarma zpřístupněna všem.

2. Dlouhodobě zadlužení, odmítající řešit svou situaci, budou vedeni jako „nespolehlivý dostát svým závazkům“.

3. Zrušení osobního bankrotu pro dluhy vyšší 250,000 Kč se splatností do 5 let.

         a) Nastavení nezabavitelného limitu na 25% měsíčního příjmu.

         b) Placení ze sociální podpory, krom příspěvku na dítě, který bude u dlužníků ve formě potravin.

4. Změna parametrů „nezabavitelné částky“.

         a) Nezohledňování partnera/partnerky.

         b) Stanoven na 3,500 Kč na osobu v rodinách, 5,000 Kč na jednotlivce bez rodiny.

c) Stanovená částka se s každou osobou nad 3 členy rodiny (dlužník, partner, dítě) zvyšuje o 10%, zvyšování končí u 7 členné rodiny (40% navýšení).

5. Definování procesu a odměny pro exekutora za každý jednotlivý krok, stanovení ceníku těchto kroků, který bude pokryt dlužníkem. Zaplacení upomínek (3 upomínky) a 1,000 Kč pro zástupce věřitele, předžalobní upomínka a 5,000 Kč odměny pro zástupce věřitele, nakonec 10,000 Kč za náklady státu + odměna pro exekutora (% z dlužné částky).

 

 Šmejdi.

Níže ve všeobecném hodnocení společnosti, než exekutoři, jsou snad už jen tzv. šmejdi. Osoby, které zneužívají psychického teroru a nátlaku vůči méně odolným jedincům, nejčastěji důchodcům, s cílem okrást je pomocí pofidérních smluv, nezřídka za doprovodu zastrašování, urážek, a dokonce násilí.

Vzhledem k tomu, že dokonce i odolnější jedinci mají tváří tvář „šmejdům“ problém zvládnout jejich nátlak, nehodláme je v našich reformách, nijak šetřit.

1. Provozování předváděcích akcí bez vědomí a povolení obce, kde se bude konat, bude trestáno odnětím svobody do výše 5 let.

2. Firmě, u které se prokáže účast na těchto akcích, bude zabaven veškerý majetek a kapitál, její vedení bude obviněno z trestných činů vztahujících se na výše uvedené akce.

3. V případě cizinců pořádajících tyto akce dojde k okamžitému vyhoštění a zákazu pobytu na našem území po dobu 10 let.

V otázce uzavřených smluv vznikne zákonná úprava, která dá pořadatelům povinnost nechat tuto smlouvu předložit nezávislému právníkovi k ohodnocení. Právník následně konstatuje svůj závěr, tedy, že smlouva je buď v pořádku a v takovém případě může být považována za platnou po podpisu, nebo že je podvodná a v takovém případě bude okamžitě toto jednání postoupeno policii a dalším orgánům činným v trestním řízení. Náklady na právníka budou hradit firmy pořádající předváděcí akce, a aby se předešlo manipulacím a podvodům ze strany samotných právníků, tedy situace, kdy firma bude provázána s oním právníkem, tak v případě, že dojde k podvodu, tento právník bude platit pokutu do výše způsobené škody, tedy do výše uzavřené smlouvy.

 

 Sociálně vyloučení.

Existuje řada „sociálně vyloučených“ skupin a každá z nich má na svém osudu různých podíl, podle kterého se k nim musí přistupovat. V posledních letech bohužel mezi sociálně vyloučené patří čím dál tím více důchodců, kteří padají pod hranici chudoby navzdory tomu, že celý život pracovali. Dále tu jsou bezdomovci, narkomani, včetně alkoholiků a hendikepovaní. Ke každé z těchto skupin je nutné mít systematický přístup, který bude zacílen na jejich specifika. Zároveň se nemůžeme snažit pomoci všem. Každému musíme dát druhou šanci a musíme pomoci tam, kde to jde, ale pokud si lidé nechtějí nechat pomoci, tak je nebudeme nutit. Zároveň, ale nechceme plýtvat pomocí na lidi, kteří si své problémy způsobují vlastní hloupostí a nerozvážností.

 

 Hendikepovaní.

V České republice je v současnosti (duben 2017) 425 tisíc lidí klasifikovaných jako invalidní osoby. Pobírají různé stupně invalidního důchodu odvozené od jejich postižení. Je to o skoro 140 tisíc méně, než v roce 2005. Část z nich byla v rámci asociálních deforem prováděných mezi lety 2010-2013 překlasifikována a úplně vyřazena ze seznamu invalidních osob.

7. Republika bude chtít zřídit pracovní skupinu se zástupci hendikepovaných a jejich rodin, která vypracuje dlouhodobý reformní program v otázce jejich ochrany, nicméně i dnes lze pokrýt, některé nejkřiklavější problémy v přístupu k hendikepovaným.

 

Podpora hendikepovaných

1. Bezbariérový přístup – ve všech vládních institucích v obcích typu městys a výše budou mít vládní úřady a instituce bezbariérový přístup.

2. Program ekonomické aktivizace hendikepovaných – systematická podpora chráněných dílen, doplněná o podporu pracovní terapie a asistentů, zřízení kontaktní skupiny mezi soukromým sektorem a chráněnými dílnami, pro STÁTNÍ instituce a podniky kvót 1 hendikepovaný na 100 zaměstnanců.

3. Zvýšit sociální výdaje ze současných 19,4% HDP na 21% a těchto zhruba 75 mld. Kč účinně investovat do bezbariérových přístupů, financování sociálních projektů pro hendikepované, modernizace a zpřístupnění MHD a dalších prvků. 21% je průměr zemí OECD.

4. Zřídit systém chráněných domovů pro nízkofunkční autisty s 1 domovem na každý z původních krajů.

 

 Další reformy.

Konopí.

7. Republika žádá legalizaci konopí.

Legalizace konopí je mezinárodní trend, který téměř všude přinesl jen pozitivní změny, nemluvě o tom, že konopí je svými dopady na člověka i společnost nesrovnatelně méně ničivá, než kouření, či alkoholismus. Jako příklad pozitivních dopadů přinášíme Uruguay, stát Colorado v USA a jiné oblasti. Ve všech těchto státech liberalizace pěstování a obchodu s konopím slavila úspěchy, včetně rekordních příjmů pro rozpočet státu Coloradu a snížení kriminality v Uruguayi.

V první řadě půjde především o rozvoj produkce a distribuce konopí pro léčebné účely, ale jsme i pro možnost pěstovat pro osobní i komerční účely. Komerční prodej bude zdaněn 5% sazbou DPH. Pěstitel bude moci mít vlastní krámek, či umožnit prodej v rámci lékáren, se kterými si dohodne prodejní smlouvy.

 

 A jaká je politika biče?

V první řadě novelizace trestního zákoníku a sazeb za přechovávání, produkci a prodej tvrdých drog se zavedením doživotních trestů vězení za prodej těžkých drog (heroin, kokain, nelegálně pálený alkohol…), a nikoliv jen ve chvíli, kdy se něco stane (metanolová aféra), ale nepřetržité vystavení narkomafie těmto trestům.

Zadruhé, půjde o bič na závislé jedince, aby si uvědomili, že tady stát a společnost nejsou k tomu, aby je nepřetržitě zachraňovali. Tedy pravidlo třikrát a dost. Třikrát bude moci jedinec závislí, na některé droze podstoupit léčebný pobyt hrazený státem, ale pokud to selže, tak napočtvrté už bude muset pobyt plně hradit ze svého. V případě, že se, některý jedinec pod vlivem těžkých drog dopustí kriminálního přečinu, budou se na něho rovněž vztahovat postihy jako v případě narkomafiánů.

 

Inkluze.

7. Republika odmítá sociální experiment plošné inkluze, protože poškozuje fungování školství, stejně jako poškozuje vyhlídky hendikepovaných a retardovaných dětí na to být úspěšné, aspoň, v nějakém společenství lidí.

Tím, že vezmete postižené dítě a nacpete ho mezi zdravé, z něho zdravé neuděláte, jen všem uškodíte. Žádáme okamžité upuštění od plošné inkluze, ale to neznamená úplné zavržení inkluze. Navrhujeme návrat k před-experimentální době, opět do systému individuální inkluze podle reálných možností jednotlivých dětí.

 

Neziskové organizace.

Neziskové organizace jsou v dnešní době poměrně nešťastným termínem. Směšují totiž dohromady organizace, které jsou politicky motivované a financované ze zahraničí, sponzorované zájmovými skupinami usilujícími o destrukci národních států a našich tradic a hodnot, s neziskovými organizacemi, které věnují nezměrné úsilí sociálním, zdravotním a humanitárním službám, které jsou tak skvělým a vhodným doplňkem sociálního systému a prokazují službu veřejnosti.

Z toho důvodu vznikne institut „veřejně prospěšných organizací“ VPO, který bude přidělen všem organizacím splňujícím následující podmínky:

1. Jde o spolek, ústav, sociální družstvo, o. p. s., či nadaci.

2. Veškeré financování je z domácích a nevládních zdrojů.

3. Nemá politickou agendu (lidská práva, nátlaková lobby, politické doktríny).

4. Získala osvědčení o prospěšnosti, od některé ze sociálních institucí, lékařského střediska, či obecního úřadu.

VPO budou mít oproti klasickým neziskovým organizacím tzv. poradní status, tedy budou se moci účastnit jednání ministerstev, pod které spadají svou působností a zaměřením. Např. nezisková organizace starající se o hendikepované bude mít poradní status, jak při ministerstvu práce a sociálních věcí, tak při ministerstvu zdravotnictví. Nezisková organizace zabývající se dlouhodobě nezaměstnanými a sociálně vyloučenými bude mít poradní status, jen u ministerstva práce a sociálních věcí.

Poradní status těchto institucí znamená, že mají právo účastnit se jednání a činnosti ministerstev, vznášet návrhy na zlepšení práce ministerstev, dávat připomínky k novelizacím, či rušení zákonů a taky, že budou pod daňovou ochranou, resp. budou osvobozeny od daní.

 

 Zaměstnanecká participace a soukromé družstevnictví.

7. Republika si uvědomuje obrovskou propast, která existuje mezi státem chráněnou vrstvou oligarchů, korporací a extrémně bohatých skupin a zbytkem společnosti. Uvědomujeme si, že drtivá většina světových zdrojů je v rukou nepatrné menšiny finančníků a korporací a chceme, pokud možno nerepresivními metodami, omezit tuto propast, která je i v České republice.

U nás toho chceme dosáhnout pomocí zavádění zaměstnanecké participace na činnosti firem a participace na ziscích. Chceme motivovat firmy k zavádění zaměstnaneckých akcií a to prostřednictvím trvalého snížení daní těm firmám, které tak učiní.

Druhým nástrojem k překonání finančních propastí mezi společenskými vrstvami a tím i posílení národní jednoty, je soukromé družstevnictví. Vláda bude opět pozitivně motivovat firmy k tomu, aby přecházeli na soukromé družstevnictví, nebo bude motivovat nezaměstnané k zakládání vlastních družstev, a to prostřednictvím snížení daní a liberalizace zákonů týkajících se soukromých družstev. Soukromá družstva vnímáme jako jednu z přijatelných alternativ k brutálnímu neoliberálnímu kapitalismu, který je ve službách oligarchů a kosmopolitů.

 

7. Republika.

 

Bezpečnostní politika 7. Republiky - 26. 11. 2017

Pasáž obrany patří k nejdůležitějším pasážím našeho programu, protože schopnost obrany je to co národy Evropy ztrácejí. Schopnost bránit naše území byla paralyzována po rozpadu Československa, zejména v důsledku lidskoprávní zahraniční politiky.

V současné době má naše země méně vojáků na jednoho obyvatele, než měla v době Boleslava v 10. Století. Dnes je to jeden voják na zhruba 455 obyvatel, v 10. století to bylo 1 bojovník na 180 obyvatel. Dokonce i Estonsko má méně obyvatel na 1 vojáka, než ČR. Vyspělé země mají v průměru 1 vojáka na 150 obyvatel.

Zároveň si, ale uvědomujeme, že Česká republika nemá zdroje, historické zkušenosti, ani nutnost k tomu dosáhnout takové míry militarizace a sebeobrany, jakou disponuje například Stát Izrael. Tento text je nástin a vize, kterou bychom chtěli prosadit, a veškeré hloubkové reformy budou prováděny v koordinaci s generálním štábem Armády České republiky.

Branněbezpečnostní koncept 7. Republiky se skládá ze čtyř pilířů:

1) Armáda.

2) Národní garda a Republikánská brigáda.

3) Autonomizované a speciální zbraně.

4) Vzdělání.

 

 ARMÁDA.

Kvantitativní reformy.

Reforma armády bude kvalitativní i kvantitativní, protože v obou rovinách žalostně selhává v důsledku chování současných politických elit. Nejprve se podíváme na kvantitativní reformu, protože je v zásadě jednodušší. Půjde o to navýšit početní stavy, tak aby obranyschopnost naší země mohla být pokládána za reálnou.

 

Typ vojska

Současný stav

Cílový stav

Pěchota (všechny složky)

21,950 (reálně ???)

60,000

Obrněné síly (všechny druhy)

559 (reálně 322)

2,400

Obrněné síly – tanky

120 (reálně 30)

900

Obrněné síly – BVP

439 (reálně 292)

Cca. 1,500

Dělostřelectvo

209 (reálně 86)

1,000

Vozidla

4,939

10,000

Letectvo (všechny druhy)

113

250

Letectvo – stíhačky

39 (vč. zastaralých)

80

Letectvo – helikoptéry a ostatní

51 (reálně 30)

170

Letectvo – taktické bombardéry

0

40

Do cílového stavu pěchotních sil se nepočítá technický personál. Výše uvedená čísla, krom pěchoty, považujeme za ideální stav. V případě pěchoty bychom rádi dosáhli stavu 100 tisíce vojáků.

Masivní kvantitativní změnou bude muset projít protivzdušná obrana, protože ke každému městu nad 10 tisíc obyvatel bude přiřazena jednotka protileteckých sil.

Dalším kvantitativním krokem bude zřízení celostátní intenzivní sítě primárních a záložních radarových a telekomunikačních vojenských systémů, které budou vysoce mobilní a nejmodernější.

K změnám dojde i v platové tabulce, aby se profesionální služba v armádě stala mnohem perspektivnější a přitažlivější pro všechny občany naší republiky. Dojde k navýšení o 25% oproti současnému stavu (listopad 2017), nebo oproti budoucímu stavu. Platy v armádě se nikdy nebudou snižovat.

 

Hodnost

Před změnami (Kč/m)

Po změnách

Vojín

12,950 Kč

16,187 Kč

Svobodník

24,850 Kč

31,062 Kč

Desátník

26,260 Kč

32,825 Kč

Četař 

27,810 Kč

34,762 Kč

Rotný 

32,430 Kč

40,537 Kč

Rotmistr 

34,740 Kč

43,425 Kč

Nadrotmistr 

37,070 Kč

46,337 Kč

Praporčík

39,640 Kč

49,550 Kč

Nadpraporčík

42,450 Kč

53,062 Kč

Štábní praporčík

55,310 Kč

69,137 Kč

Poručík

37,310 Kč

46,637 Kč

Nadporučík

42,450 Kč

53,062 Kč

Kapitán

48,890 Kč

61,112 Kč

Major

55,310 Kč

69,137 Kč

Podplukovník

61,750 Kč

77,187 Kč

Plukovník

74,610 Kč

93,262 Kč

Brigádní generál

87,480 Kč

109,350 Kč

Generálmajor

100,320 Kč

125,400 Kč

Generálporučík

113,190 Kč

141,487 Kč

Armádní generál

126,040 Kč

157,550 Kč

Kvalitativní reforma.

Půjde o hloubkovou reformu s cílem restrukturalizovat ozbrojené síly a vytvořit obranyschopný systém. Některé z kroků mohou být chápány jako vysoce radikální a nečekané, ale jsou nutné pro očištění ozbrojených sil od korupce, marasmu a neefektivity. Půjde o následujících devět opatření, které chceme prosadit v 7. Republice:

 

Kvalitativní reformy

Vysvětlivka

Zrušení ministerstva obrany

-          Radikální opatření proti korupci v ozbrojených silách.

-          Generální štáb převezme zdroje a infrastrukturu ministerstva.

-          Armáda bude financována nadále ministerstvem financí.

-          Završení profesionalizace armády v nejvyšších stupních.

Vojenské okruhy

-          Západní vojenský okruh s velitelstvím v Trutnově.

-          Východní vojenský okruh s velitelstvím v Opavě.

-          Optimalizace a přesun velitelství na periferie.

Lokální velitelství

-          Síť místních vojenských velitelství podřízených okruhům.

-          Mezičlánek zprostředkovávající rozkazy okruhů a generálního štábu jednotkám a posádkám.

Koordinační uzel

-          Orgán složený z ministerstev financí, hospodářství a vnitra a zástupců generálního štábu pro období války.

-          Aktivovaný Národním sněmem.

Navýšení rozpočtu

-          Dlouhodobý cíl 5% HDP

-          Po dosažení navyšovat rozpočet o % růst HDP, či dvojnásobek inflace, podle vyššího ukazatele.

-          Nikdy nesnižovat.

Vojenský výzkum

-          Vznik vývojových kanceláří a výzkumných institutů.

-          Podřízené generálnímu štábu.

-          Spolupráce se soukromým sektorem.

-          Vývojová centra vojenských vysokých škol.

Soukromé společnosti

-          Najmutí expertů z bezpečnostních společností pro výcvik.

-          Verbování bezpečnostních pracovníků do AČR pro zvýšení kvality výcviku a bojové připravenosti.

Průmyslové technologie

-          Zavedení 3D tisku do výroby zbraní a zejména střeliva.

Deregulace ozbrojených sil

-          Vypovězení dohod o omezení konvenčních sil.

 

NÁRODNÍ GARDA.

V České republice veřejnost dlouhodobě volá po vzniku dobrovolnické domobrany, nejlépe dle švýcarského vzoru. Stávající režim to odmítá, protože se bojí svých lidí. V současné době existuje parodie na domobranu, které se říkají Aktivní zálohy ČR. Při vší úctě ke všem jejím účastníkům, které považuji za solidní lidi s hlavou na svém místě, je to plýtvání jejich časem, protože mohou jen minimálně přispět k obranyschopnosti našeho národa a státu. Velký hold jim patří v době záplav a jiných přírodních katastrof, ale to nemá být cílem domobrany.

Zároveň, ale odmítáme myšlenku formování „švýcarské domobrany“, které se nehodí pro české historické, kulturní, dokonce ani geografické prostředí. Pro naše potřeby je kompatibilnější jugoslávská „Teritoriální obrana“, ale ani tu nepřevezmeme celou. Opět jde o to vytvořit vlastní, český model, a i když název není originální, bude jím Národní garda.

Na rozdíl od armády, Národní garda nebude podléhat generálnímu štábu, ale přímo presidentu republiky a odpovědnost za její provoz bude dělena mezi ministerstvo vnitra, financí a hospodářství. Vnitro bude zodpovědné za praktickou stránku věci. Finance za peněžní zdroje a hospodářství za poskytnutí technických zdrojů a pozemků potřebných pro fungování Národní gardy. Národní garda proto bude moci asistovat ministerstvu vnitra a policii ČR.

Nejvyšším orgánem Národní gardy bude velitelská rada, jejíž členové jsou dosazení presidentem republiky. Ten z členů velitelské rady vybere jednoho, který bude zástupcem vrchního velitele Národní gardy a bude plnit jeho rozkazy. Vrchním velitelem Národní gardy bude president republiky.

Další rozdíl oproti armádě je v tom, že Národní garda bude fungovat podle divizního systému, bude mít okresní velitelství, nebude dělena na západní a východní vojenský okruh, krom velitelské rady nebude mít centralizované velení. V případě přerušení posloupnosti velení budou okresní jednotky Národní gardy podléhat okresnímu starostovi pro udržení pořádku a bezpečnosti.

Národní garda bude procházet základním výcvikem složeným ze střeleckého výcviku, doplňujících kurzů a pro důstojníky Národní gardy, ještě velitelského kurzu zprostředkovaného vojenskými školami.

Národní garda nebude moci disponovat těžkými zbraněmi, ani tanky, nebo leteckými silami. Bude moci disponovat pěchotními zbraněmi všeho druhu, včetně minometů a granátometů a obrněnými vozy.

Členství v Národní gardě bude mít tři formy. Pasivní, pasivně-aktivní a aktivní.

 

Forma členství

Vysvětlivka

Pasivní

-          Absolvování výcviku

-          Minimální zapojení do činnosti NG

-          Roční finanční bonus ve výši 5% průměrné mzdy na konci roku

-          Povolán do aktivní služby jen v době války

-          Hodnost vojína Národní gardy

-          Nemají přístup ke kariérnímu systému

-          Cílový počet 500,000 pasivních gardistů

Pasivně-aktivní

-          Absolvování výcviku

-          Pravidelná účast na cvičeních

-          10 hodin cvičení měsíčně

-          10 hodin pomocných prací pro NG měsíčně

-          Kdykoliv může být povolán

-          Na konci roku bonus 1 průměrný měsíční plat

-          Přístup ke kariérnímu systému

-          Limitován do hodnosti nadporučíka

-          1/5 platu aktivních gardistů v čistém

-          Souběžně zaměstnaní ve svém povolání

-          Cílový počet 80,000 pasivně-aktivních gardistů

Aktivní

-          Absolvování výcviku

-          Kariérní členové Národní gardy

-          Hodnostní a kariérní systém

-          Všechny vybrané výcvikové kurzy

-          Každý měsíc 140 hodin cvičení a jiných aktivit

-          Plnohodnotné členství

-          Nepřetržitě aktivní

-          Během týdne v gardových kasárnách, o víkendech volno

-          Může sloužit u podpůrných jednotek zahraničních spojenců

-          Výsluhy

-          Placené jazykové a jiné nebojové kurzy

-          Roční bonus ve výši trojnásobku svého kariérního platu, kdykoliv

-          Cílový počet cca. 30,000 aktivních gardistů

 

 Platová základna je odvislá od min. mzdy a % narůstá s hodnostmi. To znamená, že např. gardový generál pobírá minimální mzdu + 200% minimální mzdy (36,600 Kč k r. 2018).

 

HODNOST

PLATOVÉ OHODNOCENÍ

Vojín

Min. mzda

Desátník

+25%

Seržant

+35%

Podporučík

+45%

Poručík

+60%

Nadporučík

+75%

Kapitán

+85%

Major

+100%

Podplukovník

+115%

Plukovník

+130%

Brigádní generál

+150%

Gardový generál (člen Velitelské rady)

+200%

 

Někteří mohou namítnout, že jde o nízké platy, ale je nutné vzít v potaz, že půjde o paravojenské, nikoliv profesionální jednotky, tedy platy tomu budou odpovídat.

Povýšení je základně pevně dané dobou služby v Národní gardě, ale zkracuje se, či prodlužuje podle faktorů služby. Zkracující faktory mohou zkrátit délku kariérního postupu, až o polovinu, zatímco negativní faktory mohou úplně zastavit kariérní postup, či vést k ukončení členství v Národní gardě.

 

Pozitivní faktory

-          Účast na zahraničních misích

-          Víkendové služby nad rámec povinností

-          Aktivní vzdělávání obyvatelstva

-          Pomoc při nouzovém stavu mimo dislokaci své posádky

-          Dálkové studium na vojenských školách

-          Pořádání sbírek a dobročinných akcí na pomoc gardě a vybraným charitativním organizacím

-          Vzorné chování a disciplinovanost

Negativní faktory

-          Zanedbávání povinností

-          Špatné chování ve službě

-          Překračování délky dovolené

-          Násilnické chování a šikana

-          Porušení zákona

 

 Aby se předešlo korupci, tak je za hodnocení příslušníka Národní gardy zodpovědných více osob. Velitel jednotky, velitel okresní posádky Národní gardy a zástupce velitele. Ti vypracovávají každoročně hlášení o chování jednotlivých příslušníků.

Stížnosti na chování příslušníků mohou podávat občané, starostové, příslušníci policie, či Armády České republiky. Stejně tak mohou poskytovat pozitivní feedback k činnosti jednotlivých gardistů.

Korupce v Národní gardě bude tvrdě trestána. Kromě okamžitého ukončení a doživotního zákazu členství v Národní gardě, tak i odejmutím práva držet zbraň a mnohaletým vězením. Všechny případy korupce budou vyšetřované vojenskými soudy.

Nejdůležitějším bodem je náplň činnosti Národní gardy. V době míru půjde o podporu militarizace, posílení obranné infrastruktury země, přípravu obyvatelstva a pomoc při živelných katastrofách. V době války bude Národní garda koordinovat svou činnost s armádou, její týlové jednotky budou zajišťovat zdravotní pomoc raněným, ochranu důležitých objektů, budování opevnění a její jednotky na území nepřítele se transformují v partyzánské oddíly, které budou oslabovat nepřátelské síly. Národní garda bude mít za úkol uvolnit ruce armádě.

 

 REPUBLIKÁNSKÁ BRIGÁDA.

Půjde o elitní vojenský útvar určený k ochraně nejdůležitějších politických a řídících center země, včetně osoby presidenta republiky, ministerstev a příslušníků Národního sněmu České republiky. Půjde tak o útvar, který nahradí dnešní Hradní stráž, ale nebude to jednotka nahrazující speciální jednotky Armády České republiky, byť z jejich řad mohou být členové Republikánské brigády rekrutováni.

Ke každému poslanci bude přidělen jeden brigádník, k ministrovi dva, k vicepresidentovi deset a president bude mít vlastní elitní četu sestavenou z nejlepších členů brigády. Kdokoliv z uvedených se může, kdykoliv vzdát své ochranky, kromě vicepresidenta a presidenta republiky.

Oproti Národní gardě může Republikánská brigáda disponovat těžkými zbraněmi a bude mít vlastní obrněnou a mechanizovanou rotu. Budou disponovat vlastním výcvikovém střediskem a vlastními kasárnami.

Členem Republikánské brigády se můžou stát:

 

-          Důstojníci Národní gardy s hodností nadporučíka a výš.

 

-          Navržení příslušníci Armády České republiky, vč. speciálních jednotek.

 

-          Příslušníci Policie ČR, kteří prošli vojenským výcvikem a jsou členy Národní gardy.

 

-          Navržení příslušníci zásahových jednotek Policie ČR.

 

-          Absolvent všech povinných a nepovinných vojenských kurzů s pětiletou službou v bezpečnostních složkách.

 

Podmínky:

-          Krom absolventa vojenských kurzů, min. 10 let služby.

 

-          Věk max. 55 let.

Pravomoci:

 

-          Po vlastním prokázání totožnosti může, kohokoliv legitimovat.

 

-          Může si vyžádat policejní, armádní, či gardové posily.

 

-          V oblasti, kde probíhá krizová situace, mají nejvyšší hodnost, krom armádních důstojníků.

 

-          Může používat maják na autě v případě nouze.

Povinnosti:

 

-          Zajistit ochranu strategickým osobám a objektům.

 

-          Zodpovídají se presidentu republiky.

 

-          Být první a poslední linií obrany ve válečném konfliktu.

 

 Hodnosti budou pouze čtyři: příslušník, zástupce velitele jednotky, velitel jednotky a plukovník (velitel brigády). V případě nutnosti řešit posloupnost velení při nepřítomnosti velitele jednotky, či zástupce, je za velitele považován služebně nejstarší příslušník a za zástupce druhý služebně nejstarší.

Plat příslušníka Republikánské brigády bude 3násobek minimální mzdy. Plat zástupce bude 4násobek, plat velitele jednotky 6násobek minimální mzdy a velitel brigády bude pobírat 8násobek minimální mzdy.

Rozpočet Republikánské brigády je základně stanoven, bez započítání výdajů platové složky a pořizovacích nákladů na techniku, na 2% rozpočtu Armády České republiky (dnes by to bylo zhruba 1 mld. Kč).

 

 AUTONOMIZOVANÉ A SPECIÁLNÍ ZBRANĚ.

Česká republika má zhruba 10.5 mil. obyvatel. To nepředstavuje v relaci vojenských kapacit příliš velký lidský potenciál. V nejlepším případě můžeme dosáhnout profesionalizované armády o síle 70,000 osob plus Národní gardy, ale nikdy nedáme dohromady vojenské síly odpovídající potenciálním nepřátelům – SRN, Ruské federaci a islámským režimům. Ty mají nad námi v lidských kapacitách nesrovnatelnou převahu. Nepřetržité doplňování lidskými zdroji ze zbytku populace by navíc vedlo k snížení produktivity práce, výkonnosti ekonomiky v době války a nízké výkonnosti nových a nedostatečně vycvičených vojáků.

Z toho důvodu bude muset Armáda České republiky přijmout v co největší míře tzv. autonomní zbraně. Těmi jsou myšleny víceúčelová bezpilotní letadla, automatické kulomety a děla se samostatným zaměřovacím a nabíjecím systémem, částečně robotizovaná obrněná technika (tanky se samonabíjecím a zaměřovacím systémem) a jiné.

V takovém případě budeme potřebovat mít vycvičený personál, ale nebudeme o něho přicházet v boji, protože bude umístěn na velitelstvích a v týlu, odkud bude řídit obranu země prostřednictvím těchto zbraní budoucnosti. Půjde tedy o zbraně, jejichž počet bude primárně odviset od ekonomické výkonnosti naší země a teprve druhotně od lidských zdrojů.

Dalším prvkem bude využívání raketových zbraní, zejména raket s plochou dráhou letu u letectva a křížových raket. V případě České republiky půjde o taktické balistické střely s doletem do 300 km. Stejně tak musíme získat střely s plochou dráhou letu a řízené střely, např. americké Hellfire, určené k ničení obrněných cílů.

V tomto ohledu je nutné říci, že základní doktrínou obrany České republiky bude, co největší oslabení sil nepřítele, před tím, než dosáhne strategických center naší země. K tomu se nejvíce hodí právě autonomizované a speciální zbraně, včetně raketových vojsk.

 

VZDĚLÁNÍ.

Vzdělání je nezpochybnitelně jedním z nejdůležitějších prvků bojeschopnosti a efektivity ozbrojených sil kterékoliv země. Český vojenský vzdělávací systém je velice omezený a podfinancovaný jako zbytek ozbrojených sil. V současné době existuje jediná vojenská univerzita, jediná střední vojenská škola a jeden vysokoškolský vojenský obor při Univerzitě Karlově.

Proto musíme vytvořit systém učilištního a vysokoškolského vojenského vzdělávání, které bude připravovat řadové vojáky, nižší důstojnictvo i vyšší velitelské kádry ozbrojených sil. Aby to mohlo fungovat, musí existovat přesná hierarchie takového vzdělávacího systému.

Pro potřeby vojenského vzdělávání budeme využívat v budoucnu zrušeného systému krajů. Každý kraj bude střelecké učiliště. Čechy, Morava a Slezsko budou mít vlastní vojenské univerzity. Čechy a Morava se Slezskem budou mít pobočky Akademie generálního štábu a Akademie generálního štábu bude sídlit v Praze.

Zde uvedené tabulky jsou pouze orientačním nástinem případných předmětů na učilištích a důstojnických kurzech. Vzdělávací plán vojenských vysokých škol bude ve společné gesci ministerstva školství, generálního štábu a vojenské akademické obce.[1]

 

Vojenská učiliště.

Nejnižší ze vzdělávacích vojenských institucí. Jejich výukový program bude dělen na dva obory – učilištní „Vojenská příprava“ a „Vojenský výcvik“. Půjde o dva odlišné vzdělávací obory určené jiným skupinám lidí.

 

Vzdělávací oblasti

Obory

Střelecké učiliště

Vojenská příprava

Vojenský výcvik

Minimální časová dotace

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura

20

X

Cizí jazyk

15

10

Matematika a deskriptivní geometrie

15

10

Přírodovědné předměty (biologie, chemie, fyzika)

20

10

Bezpečnostní a vojenské technologie

20

15

Střelecký výcvik

30

35

Technické předměty

Vojenská logistika

20

30

Vojenská topografie

Profesní příprava

Řízení a činnost vojenských jednotek

10

40

Cvičení a praxe

25

Sociologie

Vojenská historie/etika

20

10

Fyzická kondice

Sebeobrana

15

40

Tělesná cvičení

20

Civilní obrana

10

20

Specializované obory[2]

10

10

Celková povinná časová dotace

250

230

         

 

Oba studijní obory budou trvat pouze 3 školní roky, ale půjde o intenzivní vzdělávací obory s životem na vojenských ubikacích při těchto učilištích. Bude tam fungovat armádní život a vojenská pravidla, která budou přípravou k pokračování na důstojnické výuce, vojenské vysoké škole a nakonec na Akademii generálního štábu.

Studium je zakončeno maturitní zkouškou s parametry určenými generálním štábem.

Vyučujícími na střeleckých učilištích se mohou stát příslušníci ozbrojených sil s hodností od nadrotmistra výš, pokud složí potřebné zkoušky připravené komisí Akademie generálního štábu. Ke svému běžnému platu budou dostávat měsíčně příplatek ve výši poloviny minimální mzdy. Ředitel střeleckého učiliště bude určován rektorátem Akademie generálního štábu.

Ubytování na ubikacích, strava a všechny ostatní náklady budou hrazeny státem. Pokud budou souhlasit zástupci nezletilého studenta, či zletilý student, dojde k přesunu jeho zdravotního pojištění ze stávající pojišťovny pod Armádní zdravotní pojišťovnu.

Během svého pobytu budou studenti Vojenské přípravy dostávat měsíční kapesné ve výši 10% minimální mzdy. Kapesné se zvyšuje o dvojnásobek s každou hodností dosaženou během výcviku na učilišti. Studenti Vojenské přípravy mohou dosáhnout hodnosti četaře, ale v takovém případě budou pobírat, jen polovinu platu četaře jako měsíční kapesné. Studenti Vojenského výcviku budou začínat s polovinou minimální mzdy a na učilišti mohou dosáhnout, až hodnosti rotmistra.

Absolvování oborů neznamená automatické přijetí do armády, nicméně dosažená hodnost bude studentům po nástupu do armády plně akceptována.

Zároveň si ale uvědomujeme, že zřízení těchto škol automaticky nebude znamenat masivní nábor a obrovský entusiasmus přihlásit se na tyto učiliště. Každé vojenské učiliště, proto bude začínat se skromným počtem 50 míst.

Důstojnický kurz.

Mezi článkem nacházejícím se na cestě k vysoké vojenské škole je důstojnický kurz. Ten není povinný pro absolventy vojenského učiliště a mohou ho absolvovat i poddůstojníci a nižší hodnosti armády a Národní gardy. Nicméně do budoucna budou muset „Důstojnickým kurzem“ projít všichni armádní vojáci, kteří budou chtít povýšení nad hodnost nadpraporčíka. V případě kariérních příslušníků Národní gardy bude splnění „Důstojnického kurzu“ podmínkou pro dosažení povýšení nad hodnost nadporučíka.

Vzhledem k důležitosti přípravy důstojnického sboru nebude moci důstojnický kurz vyučovat nikdo s hodností nižší, než kapitán. Důstojnický kurz bude probíhat 2 roky – 10 měsíců ročně pouze s volnými víkendy.

 

Vzdělávací oblasti a obory

Důstojnický kurz

Minimální časová dotace

Pokročilé vojenské technologie

20

Střelecký výcvik

15

Technické předměty

Vojenská logistika

20

Vojenská topografie

15

Profesní příprava

Řízení a činnost vojenských jednotek

50

Cvičení a praxe

35

Teorie

Taktika a strategie

35

Historie a umění války

15

Fyzická kondice

Sebeobrana a fyzický výcvik

25

Obrana proti ZHN

10

Civilní obrana

20

Specializované obory[3]

25

Celková povinná časová dotace

285

Všechny tyto vzdělávací plány mohou být upravovány generálním štábem Armády České republiky a ministerstvem školství, které bude mít, ale druhotný hlas v jejich úpravách, to znamená, že jeho návrhy musí být akceptované generálním štábem, zatímco štáb nepotřebuje souhlas školství.

Vojenský výzkum

V rámci bezpečnostního vzdělávání nelze opomenout vojenský výzkum. Cílem vojenského výzkumu bude vývoj zbraní a munice, jejich modifikace a vylepšení v takové podobě, aby byla použitelná v našich podmínkách. Primárně půjde o výzkum a vývoj pěchotních zbraní, lehké obrněné techniky, a některých vlastních zbraňových kompletů. Až druhotně, při osvědčení vývojových a konstrukčních vojenských kanceláří, přejdeme na výzkum těžké techniky po vzoru našich polských spojenců.

Proto vznikne síť vývojových a konstrukčních kanceláří při vysokých vojenských školách a zároveň v jednotlivých krajích, při generálním štábu a při soukromých zbrojovkách, které plnohodnotně zapojíme do vojenského výzkumu a vývoje.

7. Republika.

 



[1] Akademici spadající pod vojenský vzdělávací systém.

[2] Podle vlastního výběru učiliště a úpravy osnov vojenskou akademickou obcí.

[3] Podle zaměření a pozice posluchače kurzu specializace na obrněné, vzdušné, speciální, paravojenské nebo kybernetické síly.

 

Přímá demokracie 7. Republiky - 12. 11. 2017

Občanská republika v našem zřízení se bude opírat o vůli lidu, nejen vlády a parlamentu a vůli lidu bude zprostředkovávat přímá demokracie, jejímiž proponenty jsme vždy byli a budeme. Tento text popisuje budoucí fungování, rozsah a aspekty přímé demokracie v 7. Republice, a jak ji zavést.

 

Petice.

Současný petiční zákon je velice nedostačující, protože nepředstavuje nástroj občanů na to vymáhat svou vůli prostřednictvím petičního práva. Petiční aktivita bude v 7. Republice rozvětvena do řady oblastí, počínaje lokální úrovní nejmenších obcí, až po celostátní „lidovou iniciativu“.

Petice budou děleny na dva typy: cílovou a referendovou.

Cílovou peticí rozumíme níže popsanou petici. Takovou, která má konkrétní cíl a chce dosáhnout projednávání, či přijetí tohoto cíle.

Decentralizovaný mocenský systém, který bude fungovat v 7. Republice nám poskytuje několik obecních jednotek od nejmenší komunity po největší metropoli. Pro každou z těchto obecních jednotek budou jiné parametry kvora.

 

Obecní jednotka

Kvorum projednávání

Kvorum přijetí

Komunita

45%

80%

Vesnice

40%

70%

Městys

35%

60%

Město

30%

50%

Velkoměsto

25%

40%

Metropole

20%

30%

Městská část

35%

65%

 

Petice může dosáhnout dvou kvor – projednávání a přijetí. Projednávací kvorum zavazuje k tomu, aby byl na nejbližším zasedání zastupitelstva projednáván obsah petice za přítomnosti iniciátorů jako přednostní bod jednání. Kvorum přijetí, pokud je dosaženo, zavazuje obecní vedení k naplnění cílů petice.

Tabulka, jak si můžete povšimnout, obsahuje jednotku „městská část“. U velkých měst, kde jsou městské části, bude možné petici aplikovat na zastupitelstva těchto částí a každé místní zastupitelstvo bude mít svůj petiční výbor. Úloha petičního výboru se mění. Nyní půjde o jednotlivce, či skupinu zodpovědné za právní náležitosti okolo akceptace petice a zodpovědné za jejich postoupení zastupitelstvu. Stávající roli petičního výboru převezme „petiční skupina“. V komunitě a vesnici se bude o petice starat přímo zvolený občan. V městysu a výších jednotkách petiční výbory zvolené zastupitelstvem obce. Na petiční výbory se budou obracet přímo iniciátoři petice. Petiční výbor nebude schvalovat, či zamítat petici.

Členové petičních výborů postoupí všechny petice, které dosáhly projednávacího nebo příjímacího kvora k projednání zastupitelstvu. V případě druhého kvora bude činnost zastupitelstva uvést požadavek do života. Petiční výbory budou disponovat jednotnou webovou stránkou, kde bude monitorováno naplňování schválené petice. Odpovědnost za splnění požadavků petice nese petiční výbor i zastupitelstvo. V případě, že nedodrží naplnění petice, aniž by došlo k opodstatněnému vysvětlení, lze vyvolat předčasné volby v obci, či městské části a politici zodpovědní za nenaplnění petice nebudou moci znova kandidovat po dobu jednoho volebního období.

Požadavky petice nikdy nesmí jít proti ústavě a suverenitě republiky. Nemohou ovlivňovat výši daní, kompetence Národního sněmu, okresních shromáždění, vlády a presidenta republiky.

Petice mohou sloužit k rozhodnutí o využití územních celků a území obcí, k rozhodnutí o alokování vymezeného množství obecního rozpočtu, k odvolatelnosti politiků a zavedení obecních vyhlášek. Pro odvolání politika bude muset být sesbíráno více podpisů, než kolik jej volilo lidí v posledních volbách.

Druhou peticí je referendová petice. Ta má sloužit jako iniciace referenda. Pro vyhlášení referenda bude potřeba, aby petice v období 12 měsíců získala počet podpisů odpovídající kvoru projednávání.

Nejvyšším stádiem petice je pak „lidová“, či taky zákonodárná iniciativa. Pro přijetí zákonodárné iniciativy budou jiné podmínky, než u klasické petice. Zákonodárnou iniciativou rozumíme možnost občanů implementovat vlastní zákon do zákonného systému země prostřednictvím referenda. Takový návrh musí mít jasný právní rámec podložený nejméně jedním právníkem, či expertem z dané oblasti, kterou se návrh zákona zabývá. Zadruhé, pro projednávání Národním sněmem je nutné pro zákon získat 1% podpisů všech občanů (zhruba 50,000 podpisů), pro automatické vyvolání referenda bude potřeba 100,000 podpisů. Zatřetí, návrh musí být v rozmezí pravomocí Národního sněmu. Pro přijetí ústavního zákona bude potřeba 250,000 podpisů a podpisy nadpoloviční většiny členů Národního sněmu. Pro iniciování celkové revize ústavy bude potřeba 1,000,000 podpisů a podpisy čtyř pěti členů Národního sněmu. Pokud je změna ústavy iniciována zákonodárnou iniciativou, musí být potvrzena referendem s účastí 55% voličů a souhlasem 65% hlasujících.

 

Referendum.

Referendum je dalším z nástrojů přímé demokracie a jeho základní iniciace je úzce spjatá s předcházejícím demokratickým prvkem petice. Zmíněno bylo, již v souvislosti s lidovou iniciativou. Referendum může být iniciováno presidentem, vládou, Národním sněmem, či peticí s 10% podpisů pro celostátní referendum, nebo podle nezávazného kvora obcí. V samostatných komunitách nemůže být vyhlášeno referendum, pouze pokud jsou komunity sdruženy do mikroregionu a ten se rozhodne pro referendum.

Na presidenta se nevztahuje odvolatelnost prostřednictvím petice, ale je odvolatelný referendem. Petice k iniciaci referenda o odvolání presidenta musí získat 500,000 podpisů, může být iniciována, jen jednou za volební období a referendum je platné při účasti nad 50%, a pokud se pro odvolání presidenta vysloví více lidí, než ho v posledních volbách volilo.

U všech ostatních referend, které mohou zasahovat do rozmezí působnosti opatření a zákonů okresních shromáždění a Národního sněmu stačí účast 25% oprávněných voličů. Referenda mohou zasahovat do mezinárodního politického směřování země, kdy mohou potvrdit začlenění země do určitého společenství států, či naopak jeho opuštění. Každá změna ústavy iniciovaná vládou musí být schválena referendem, stejně jako samotná ústava 7. Republiky bude muset být schválena všelidovým referendem.

Občan se bude moci vzdát práva účastnit se referenda, ale musí tak učinit osobně na obecním úřadě a vlastním podpisem. Pokud tak neučiní, bude před konaným referendem dostávat obálku s písemnostmi, které popisují otázku referenda a dvěma krátkými sumarizacemi – jedna napsaná zastánci referenda a druhá odpůrce návrhu. Občan bude moci hlasovat korespondenčně nebo odevzdáním svého hlasu v den konání referenda.

Referenda se budou konat na obecních úřadech, a pokud to bude možné, souběžně s konáním i jiných voleb.

 

Osadní rady a obecní shromáždění.

Přímá demokracie nejsou, jen referenda a petice.

Nejnižším mezičlánkem mezi občanem, obcí a státem se stane tzv. osadní rada. Instituce osadních rad se nachází, v některých obcích České republiky, ale zákony 7. Republiky, bude zavedena na celostátní úrovni, tam kde to bude možné zavést. Tyto rady vznikají v takových obcích, které mají více obecních částí.

Zastupitelstvo obce nechá zřídit osadní rady podle dělení své obce (pokud je dělení přítomno) a následně uspořádá volby do osadní rady. Kupříkladu bude obec A, která má části 1, 2 a 3. V každé z těchto částí vznikne osadní rada, která bude zvolena přímou volbou bezpartajních kandidátů z řad místních občanů v poměru 1 radní na 100 osob u obecních částí do 1,000 obyvatel a 1 radní na 1,000 osob u vyšších celků.

Počet radních se bude zaokrouhlovat. Pokud obecní část má 1,500 a více občanů, bude mít 2 radní. Pokud má 1,499 občanů a méně, bude mít 1 radního. Osadní rady nebudou provázané, budou fungovat nezávisle na sobě, ale odpovědné budou zastupitelstvům a občanům.

 

Kompetence osadní rady

Vlastní rozpočet[1]

Osadní vyhlášky vztahující se na danou obecní část[2]

Místní petice a referenda

Vlastní hospodářské aktivity[3]

Právo na audit zastupitelstva obce

Právo na nahlédnutí do obecního účetnictví

Právo vyvolat předčasné volby po přijetí petice občanů

Možnost změny územního katastru obce při zaplacení poplatku[4]

Povinnosti osadní rady

Odpovědnost zastupitelstvu i občanům

Navrhování zlepšení a vlastní politiky ve své části obce

Pravidelné uveřejňování účetnictví

Pravidelné volby

Naplňování obecních vyhlášek a zákonů republiky

Pravidelná týdenní setkání za spoluúčasti občanů

Postavení radních

Neomezené množství funkčních období radních

Odvolatelnost peticí

Rozpustitelnost rady peticí

Nemají zákonodárnou iniciativu

Ohodnoceno čtvrtletním příplatkem 1,000 Kč

 

Osadní rady nebudou vznikat jako autokratické orgány a nebude po obcích vyžadováno jejich fungování, pokud po nich nebude poptávka. V případě, že se volební účast do osadních rad bude pohybovat pod 10%, nebo nebudou žádní kandidáti, osadní rada bude rozpuštěna a obnovena bude moci být, jen z občanské iniciativy, která prokáže, že občané nabyli zájmu na činnosti takové rady.

Dalším prvkem přímé demokracie bude obecní shromáždění, které se bude inspirovat v amerických „town meeting“. Jednou ročně, na petiční žádost, či při schvalování, nějakého projektu, či záměru, který dlouhodobě ovlivní chod obce, budou muset obecní zastupitelstva svolat tzv. obecní shromáždění. Půjde o shromáždění, kterého se bude účastnit 1 občan z každé rodiny, která v obci žije. Příkladem může být obec, kde žije 100 rodin. V takové obci bude mít obecní shromáždění 100 účastníků. Tito účastníci budou společně projednávat vývoj obce, navrhovat projekty, směřování obce, či navrhovat obecní vyhlášky. Pokud to nebude technicky proveditelné, může být zvolen 1 občan na ulici, či sídliště, který se bude jménem ostatních občanů účastnit shromáždění.

Obecní shromáždění bude aplikována na obce typu komunity, vesnice a městysy. Ve městech, velkoměstech a metropolích budou moci být svolávány jednotlivými městskými částmi. Velkoměsta a metropole, ale nebudou mít povinnost ke svolávání obecních shromáždění. Účast na obecních shromážděních nebude povinná, nicméně rozhodnutí tam přijatá budou závazná pro další chod obce.

 

Participativní rozpočet.

Méně známým nástrojem přímé demokracie je participativní rozpočet. Participativním rozpočtem rozumíme položku obecního rozpočtu, která bude určená ke spravování občany dané obce. Občané budou moci předkládat své návrhy na využití dané položky a bude se o tom hlasovat prostřednictvím internetu, či obecního shromáždění. Žádný z návrhů nesmí být v rozporu se zákonem.

Obec měsíc před přijetím rozpočtu na další rok vyhlásí otevřenou soutěž o návrh na uplatnění položky participativního rozpočtu. Každý občan starší 18 let s trvalým bydlištěm a plátce daní, bude moci zaslat svůj návrh. Návrhy budou uveřejněny dva týdny před přijetím rozpočtu a proběhne internetové hlasování, nebo hlasování na obecních úřadech. Hlasování bude tajné, rovné a svobodné. Ke každému návrhu bude muset autor připojit odůvodnění, co si od toho slibuje, jak to prospěje obci, zda je ochoten sám se za ten projekt zaručit atp.

Aby se předešlo zneužití, subjekt, který předloží svůj návrh, nebude moci za účelem zisku participovat na jeho realizaci.

 

Dodatečná opatření.

 

-          Veškeré návrhy petic, počty sebraných podpisů, veškeré podrobnosti a návrhy všech referend musí být uveřejněné na internetu.

-          Online petice jsou akceptovatelné pouze při zadání rodného čísla a čísla občanského průkazu.

-          Petice zákonodárné iniciativy musí být také opatřeny rodným číslem a číslem občanského průkazu.

-          Návrhy petic a referend s místní působností musí být plně uveřejněné na obecních úřadech.

-          Zastánci i odpůrci petice a referenda musí mít stejný přístup k lokálním sdělovacím prostředkům a médiím, aby mohli obhájit svůj postoj.

-          Každá petice a návrh referenda musí mít veřejně známého a dohledatelného iniciátora.

 

7. Republika.

 



[1] Ze zdrojů své obecní části a s jednotnou dotací 50 Kč na dospělého občana z obecního rozpočtu.

[2] Nemusí být schváleny obecním zastupitelstvem, ale NESMÍ být v rozporu s obecními vyhláškami, které jsou nadřazené.

[3] Může iniciovat vznik nového podniku, který bude spravovat a odvádět z něho daň obci a státu.

[4] Musí být iniciováno, nebo schváleno občany této části obce. Poplatek je ve výši 2násobku tržní ceny za m2 změněného územního plánu. Tato změna je trvale zapsána do katastru obecní části, která ji iniciovala.

 

Vzdělávání, věda a výzkum - 29. 10. 2017.

 Reforma vzdělávání.

Naše školství a vzdělávání, vzdor komunistické diktatuře a indoktrinaci, ve své době něco znamenalo. Proč? Protože navzdory marxismu nesnižovalo laťku v důležitých oborech, jako jsou učiliště, technické vzdělání a univerzity. Režim a kádrování nepochybně křivily charakter a výsledky těchto škol, ale šlo o anomálie a nikoliv rakovinu, která dnes prostupuje vzděláváním, napříč všemi stupni a zasahuje i do vědy, výzkumu a vývoje.

Národní reforma vzdělávání

Program Národní reformy vzdělávání bude systematickou, kvantitativní a kvalitativní změnou uvnitř způsobu vzdělávání v České republice. Vzdělávání bude jedním z nosných pilířů modernizace a zároveň transformace ekonomiky z exportní na spotřebně-technologickou.

Kvantitativní reformy jsou pouhým návrhem a usměrňovány vlivem okresů a obcí na fungování svých vzdělávacích zařízení. Ministerstvo školství bude moci pokutovat ty okresy a obce, kde nebude, aspoň rámcově dodržován plán. Tato kvantitativní stránka je pouze povrchovým řešením.

Kvalitativní reformy naproti tomu budou plně v jurisdikci ministerstva školství a okresy i obce budou muset tyto reformy zavést. Kvalitativní reformy nebudou schvalovány Národním sněmem, ani Okresním shromážděním.

Tato tabulka popisuje kvantitativní a kvalitativní prvky Národní reformy vzdělávání.

 

Kvantitativní změny

Mateřské školky.

·         Daňové zvýhodnění obcí a okresů s plnou dostupností školek.

Základní školství.

·         Limit 20 žáků na třídu (pokuta 5 tis. Kč za každého žáka navíc, každý měsíc po dobu nevyhovujícího stavu).

·         Obnovení sloučených tříd, 10 mld. Kč na obnovu (2,5 mil. Kč na ZŠ).

·         Vázání sociálních příspěvků na děti ke školní docházce a prospěchu z chování.

·         Změny v platových tabulkách, viz níže.

Střední školy a učiliště.

·         Plné financování výstavby a rozvoje technického středního školství a učilišť.

·         Daňové zvýhodnění obcí a okresů kladoucích důraz na technické vzdělávání.

·         Finanční podpora soukromým firmám s vlastními učilišti.

Vysoké školství a university.

·         Finanční podpora technických a přírodovědných fakult.

Obecně.

·         Výdaje na školství dosáhnou 6% HDP (dnes 4%)

Kvalitativní změny

Základní školství.

·         Reforma hodinových dotací, viz níže.

·         Zrušení plošné inkluze.

·         Konec vlivu neziskového sektoru na vzdělávání (ušetřené finance převést na platy).

·         Ředitele napříště vybírají výhradně obce a okresy.

Střední školy a učiliště.

·         Úprava hodinových dotací.

·         Zrušení plošné inkluze.

·         Ukončení vlivu neziskového sektoru (ušetřené finance na platy).

·         Systém dvou maturit, viz níže.

Vysoké školy a university.

·         Zrušení dotačního systému na studenta, dotace podle výsledků škol.

·         Zrušit přerozdělování finančního prostředků získaných školami, co škola vydělá, např. na patentech, ať jí zůstane.

·         Změněné podmínky udělení profesury.

Doplňky

·         Všem vyučujícím na všech stupních všech škol, včetně soukromých a církevních, bude udělen status veřejného činitele, neboť útoky ze strany žáků jsou neakceptovatelné.

 

Stupeň[1]

Platové třídy a tarify (Kč/m) bez příplatků – před změnami. (13. a 14. platová třída se nezobrazují)

 

4

5

6

7

8

9

10

11

12

       

1

12.310

13.360

14.450

15.660

19.850

24.810

25.020

25.470

26.020

       

2

12.770

13.840

15.050

16.300

20.420

25.030

25.250

25.910

26.570

       

3

13.570

14.760

16.010

17.440

20.960

25.320

25.640

26.250

27.630

       

4

14.510

15.760

17.120

18.530

21.920

25.850

26.430

27.230

28.790

       

5

15.430

16.790

18.230

19.830

22.900

26.650

27.270

28.380

30.580

       

6

16.750

18.210

19.740

21.450

24.520

28.010

28.780

29.950

33.140

       

7

17.220

18.700

20.290

22.050

25.220

28.650

29.400

30.760

33.930

       

Stupeň

Platové třídy a tarify (Kč/měsíc hrubého) bez příplatků – po změnách[2]

 

4

5

6

7

8

9

10

11

12

       

1

13.310

14.360

17.450

20.660

24.850

30.810

34.020

34.470

38.020

       

2

14.770

15.840

17.650

21.300

25.420

31.030

34.250

34.910

38.570

       

3

15.570

16.760

18.010

21.440

25.960

31.320

34.640

35.250

39.630

       

4

16.510

17.760

19.120

22.530

26.920

31.850

34.430

36.230

40.790

       

5

17.430

18.790

20.230

23.830

27.900

32.650

35.270

36.380

41.580

       

6

18.750

20.210

21.740

25.450

28.520

33.010

35.780

37.050

42.140

       

7

19.220

20.700

22.290

26.050

29.220

33.650

36.400

38.000

43.300

       

 

Základní školství.

Základní školství představuje základní problém vzdělávání, protože má mít dvě priority – přípravu na život a přípravu na pokračování ve studiu. V posledních letech se základní školství stalo obětí experimentů. Kontrolu nad ním přebírají levicové kádry zneužívající naše dětí k experimentům, které už na Západě selhaly, ale oni fanaticky věří, že budou fungovat.

Za poslední vlády socialistů v ČR se tento trend urychlil se zaváděním plošné inkluze, posilováním vlivu neziskových organizací a posilováním neomarxistických vyučovacích tendencí. Jsem dalek říkat, že „staré“ základní školství bylo výborné. V mnoha ohledech bylo nemoderní, nedokázalo se přizpůsobit novým jevům, tedy bylo extrémně zkostnatělé a rigidní, nepřipravené na svět pokročilého tržního hospodářství a svět bez komunistické indoktrinace.

Právě tato nepřipravenost vedla k tomu, že stará indoktrinace marxismem byla nahrazena indoktrinací neomarxismem. Školství přejalo zvrácenou ideologii a začíná ji uplatňovat ve formě předmětů jako je multikulturní výchova, či všemožnými rovnostářskými přednáškami. Rudé nástěnky marx-leninismu nahradili duhové nástěnky multikulturalismu.

Místo, aby základní školství reagovalo na jevy, jako je digitalizace, finanční gramotnost a moderní technologie, tak přijímá ideologické doktríny. Máme extrémně nízkou úroveň počítačové a finanční gramotnosti mezi dětmi. Hraní na počítači není počítačová gramotnost a nakupování není finanční gramotnost. Ne ve světě 3. tisíciletí. Za to máme tisíce brožur šířících multikulturalismus, nesmysly, sebenenávistná dogmata a vymývání mozku dětí.

Zároveň chceme připravit "lov talentů". Vyhledávat mezi nejmladšími dětmi takové, které se svými schopnostmi a talentem dostávají nad úroveň svých spolužáků a zajistit jim plný přístup k všestrannému rozvoji. Poskytnout zázemí geniálním dětem, aby vznikla nová vědecká elita, ale skutečná elita opřená výsledky, nikoliv politickým aktivismem.

Uvádíme tabulku, která je našim návrhem rámcového vzdělávacího plánu pro základní školy. V této oblasti dojde k nejvýznamnějším změnám ve prospěch přírodovědných a technických předmětů a na úkor humanitních předmětů, společně se začleněním dosud nevyužívané výuky sebeobrany pro žáky.

 

Vzdělávací oblasti

Obory

1. stupeň

2. stupeň

1. - 5. ročník

6. - 9. ročník

Minimální časová dotace

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura

36

20

Cizí jazyk

11

17

Matematika

20

18

Finanční gramotnost[3]

-

2[4]

Digitální technologie[5]

2

8

Vlast a domov[6]

14

Společnost

Dějepis

18

Výchova k občanství

Přírodní vědy

Fyzika

28

Chemie

Přírodopis

Zeměpis

Kultura

Hudební výchova

10

4

Výtvarná výchova

Člověk a zdraví

Výchova ke zdraví

2

12[7]

Tělesná výchova

10

Člověk a svět práce

6

8

Průřezová témata

P

P

Volná časová dotace

10

15 [8]

Celková povinná časová dotace[9]

121

150

         

 Střední školy.

Středoškolské vzdělávání v České republice trpí třemi základními problémy, pokud nepočítáme otázku financí pro učitele. Těmi problémy jsou sociální experimenty, nízká podpora technického školství a špatně koncipované maturity.

Experimenty typu inkluze a výukové plány, které jsou ovlivněné neziskovým sektorem, budou zrušeny. Inkluze bude ponechána pouze v rozmezí individuálních případů.

V oblasti technického školství, středních odborných škol a učilišť bude zaveden systém pozitivní diskriminace těchto škol. Projekty na výstavbu a rozvoj technického školství budou přednostně schvalovány a podporovány, jejich výukové programy budou mít volnější režim, obce a okresy podporující technické školství budou mít vyšší míru daňové autonomie (v řádu desetin, až jednotek % při prokázání výsledků technických škol). Učitelé těchto škol a učilišť budou lépe platově ohodnoceni (min. 25% oproti učitelům klasických a humanitních středních škol).

Třetím jmenovaným problémem jsou maturity. Ty jsou dnes koncipované tak, že je zvládne každý, ale hodnota maturity matematického a technického génia a hodnota maturity diletanta je úplně stejná. Jde o rovnostářskou diskriminaci vůči schopným studentům, zaměstnavatelům a vysokým školám. Vznikne systém dvou maturit. Klasické a humanitní.

Klasická maturita

Humanitní maturita

·         Český jazyk a literatura

·         Matematika

·         Cizí jazyk

·         1 humanitní předmět[10]

·         2 přírodovědné předměty[11]

·         Český jazyk a literatura

·         Anglický jazyk

·         Druhý cizí jazyk[12]

·         2 humanitní předměty.

·         1 přírodovědný předmět.

 Tento maturitní systém oddělí zrno od plev, aniž by člověka ochudil o možnost studovat humanitní vysoké školství, ale zároveň budou některé instituce, např. trh práce, vědět s kým mají dočinění a jak k tomuto člověku přistupovat.

Bude existovat tzv. doplňková maturita, kterou může složit držitel humanitní maturity dodatečně, aby byla jeho maturita povýšena na úroveň klasické, ale protože půjde o zvláštní právo, bude doplňková maturita, ještě náročnější a zpoplatněná ve výši poloviny nákladů na její konání. Max. věk k podstoupení doplňkové maturity je stanoven na 45 let.

 

Doplňková maturita

·         Český jazyk a literatura

·         Matematika

·         Anglický jazyk

·         Druhý cizí jazyk

·         2 nebo 3 humanitní předměty

·         3 nebo 2 přírodovědné předměty

  Vysoké školy a univerzity

Vysokoškolský sektor je problémem sám o sobě. V první řadě je jeho princip fungování špatný. Je politizován a je v něm zahrnuto přerozdělování, které pomáhá parazitickým „vzdělávacím střediskům“ a oslabuje technické a přírodovědné školy.

Problém principiálního fungování vysokých škol je identický jako u středních. Každý musí mít titul. Kvantita na úkor kvality. Tento problém se dá vyřešit zavedením školného odstupňovaného podle příjmů a podle výsledků studenta, s tím, že nadaní studenti z nízkopříjmových rodin by měli školné odpuštěné. Bylo by možné rovněž zavést postup, že školné by se platilo, až strháváním z výplaty po vystudování školy. V každém případě nesmí být zaveden systém školských půjček, který v Americe uvrhl milióny studentů do dlužního otroctví.

Nyní k otázce profesury. Profesor je nejváženější titul v akademické sféře, nejvýše postavená autorita, ale tato autorita je v posledních letech zneužívána určitými kruhy k ideologickému boji. Proto žádáme reformu udělování profesury, aby je nemohl obdržet každý angažovaný „intelektuál“.

 

Podmínky profesury

·         Kandidát nesmí být mladší 35 let.

·         Kandidát nesmí být starší 60 let.

·         Pravidlo 1:4 – 1 humanitní na 4 technické/přírodovědné kandidáty.

·         Ročně může být nominováno jen 100 kandidátů.

·         Umělecké obory již nemohou navrhovat kandidáty.

Změny k profesorům

·         Plat nadlimitních kandidátů nebude hrazen z veřejných zdrojů.

·         Poplatek za přijetí nadlimitní kandidatury:
100,000 Kč za technického/přírodovědného kandidáta.
250,000 Kč za humanitního kandidáta.

·         Minimální mzda profesora je stanovena:
75,000 Kč pro technické/přírodovědné obory.
55,000 Kč pro humanitní obory.

·         Profesoři se mohou s hlasem poradním účastnit jednání Národního sněmu.

·         Zákonodárství – techničtí profesoři mohou předkládat návrhy zákonů.[13]

 

Třetím vážným problémem je přerozdělování na vysokých školách. I když to většina lidí neví, řada vysokoškolských institucí je schopna, nejen vydělávat peníze, ale má díky své akademické činnosti takové výdělky, že by se dokázala sama zafinancovat a tyto prostředky reinvestovat. Podle našich zdrojů Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy každý rok „vydělá“ zhruba 1 mld. Kč. Tato 1 miliarda Kč je následně „zespolečenštěna“ a přerozdělena jiným školám, přičemž PřF UK dostane zlomek svého výdělku. Výsledkem tedy je dotování zbytečných vzdělávacích institucí těmi efektivními a prospěšnými.

7. Republika zruší systém přerozdělování, stejně jako dotování škol na základě počtu studentů. Dotace se budou udělovat podle akademických úspěchů, podle úspěchů jejích absolventů (počet vystudovaných zaměstnaných v oblastech studia), podle množství patentů, podle zásluh na popularizaci vědy a techniky. Lze očekávat, že humanitní školy na tomto budou bité, zatímco technické a přírodovědecké fakulty budou mít největší prospěch, ale tato politika je dalším komponentem snahy 7. Republiky o transformaci českomoravského hospodářství v technologickou ekonomiku.

 

Věda a výzkum v 7. Republice.

Půjde pro naši politiku o strategické téma, neboť bude hlavním z pilířů naší snahy o transformaci exportní ekonomiky na spotřebně-technologickou ekonomiku. Česká věda a výzkum mají jistou paralelu s Armádou České republiky. Obě dokáží při významném podfinancování, nedostatečném dohledu a ignorantství vlády dosáhnout špičkových výsledků a vybičovat se k velkým výkonům. Pokud vezmeme v potaz, co všechno věda a výzkum v ČR dokáží při současné nízké úrovni financování, je skoro dech beroucí představa, jakých výsledků by měly při vysoké míře financování a efektivním systému fungování.

Financování.

Od roku 2009 je množství financí vydávaných na vědu a výzkum vládou stagnující, ani ne rostoucí o inflaci. Při pohledu na celkový podíl k rozpočtu a hrubému domácímu produktu je výdajová stránka vědy a výzkumu ve stagnaci nejméně od roku 2000. Podíl na HDP ve vládních výdajích byl v roce 2000 zhruba 0,5% a v současnosti (2015) je 0,61%. Podíl na státním rozpočtu se sice „zvedl“ z 1,88% na 2,15%, ale tento podíl je v sinusoidním trendu a k roku 2015 opět klesal.

Na 1,4% HDP se dostáváme pouze při započtení investic soukromého sektoru do vědecké činnosti. K roku 2018 byl schválen rozpočet na vědu a výzkum ve výši 36 mld. Kč a do roku 2020 má být 38,5 mld. Kč, což ovšem při růstu HDP reálně znamená, že i při započtení soukromých investic klesne celkový podíl výdajů na vědu a výzkum z 1,4% na 0,6% k roku 2024. ČR dává podprůměrné množství financí na vědu při srovnání se zeměmi OECD i průměrem Evropské unie.

Toto tristní podfinancování vědy a výzkumu jen upevňuje naše postavení nevolníků a levné montovny západního zboží. Nutno říci, že taky informování o stavu financování je tristní, protože veřejně dostupné informace jsou často protichůdné. Některé uvádí 2% HDP na výzkum, jiné méně, než 1%, některé nevysvětlují, zda jde o součet vládních a soukromých výdajů, atp.

7. Republika žádá navýšení čistých výdajů vlády na vědu a výzkum do roku 2025 na úroveň 1,5% HDP. V letošním roce by to představovalo nárůst z 36-37 mld. Kč na 75 mld. Kč, při odhadech růstu HDP od MMF by šlo o 150-160 mld. Kč k r. 2025. I tak budeme, jen na 1/4 vládních výdajů, které poskytují vyspělé státy na vědu a výzkum.

Nicméně navýšení výdajů, jakkoliv je nezbytné, představuje pouze částečné řešení. Stane se zbytečným a kontraproduktivním pokud nedojde ke změnám ve struktuře financování, v rozdělování prostředků a pokud budou tyto peníze končit v nesmyslných grantech sociálního „výzkumu“.

 

Podmínky k udělení grantů

a) Doporučení od AV ČR nebo z ministerstev.

b) Prokázání užitečnosti výzkumu vůči společnosti.

c) Spolufinancování výzkumu ze soukromých zdrojů.

d) NEÚČAST politicky orientovaných neziskovek.

 

Tímto systémem bude výrazně sníženo utrácení peněz na pseudovědecké projekty ve prospěch aplikovaného a základního výzkumu, které musí být hlavním středobodem vědecké politiky 7. Republiky.

 

Jaký výzkum?

Existují různé druhy výzkumu, ale jsou dva hlavní – základní a aplikovaný. Základním výzkumem se rozumí teoretický výzkum. Aplikovaným pak vzniklé technologie a technické postupy. Oboje musí být podporováno, ale pro začátek se zaměříme na ta odvětví výzkumu a vývoje v České republice, které slaví největší úspěchy. Po posílení těchto odvětví budeme systematicky rozvíjet ostatní sektory výzkumu a vývoje.

V ČR jde především o výzkum v oblasti onkologie, či výzkum nanotechnologií. Dále se, ale budeme soustředit na rozvoj agrárních biotechnologií s cílem snížit potřebu pesticidů a zvýšit výnosnost plodin, vojenských technologií pro posílení obranyschopnosti České republiky, průmyslových a energetických technologií s cílem snížit závislost na fosilních palivech a zvýšit efektivitu při snížení energetické spotřeby.

 

 Stát a soukromý sektor.

Stát a soukromý sektor budou partnery ve výzkumu a vývoji v 7. Republice. Vzájemně se budou doplňovat. Stát poskytne prostory a technické zázemí ve formě tzv. Technologických zón, soukromý sektor finance a lidi. Stát poskytne vzdělávací programy s důrazem na tvrdé vědy, aplikovaný a základní výzkum, zatímco soukromý sektor poskytne efektivní řízení a dynamičnost projektů. Zároveň bude stát dohlížet na to, zda technologické zóny fungují, a zda nejsou využívány k podvodným účelům, jak se to děje v některých případech.

V tomto dojde i k zohlednění otázky okresů a decentralizace. Okresy a obce hostící výzkumné instituce, aktivně podporující výzkum a vývoj, budou zvýhodňované v daňových a jiných oblastech, oproti těm obcím a okresům, které jsou laxní k podpoře vědeckovýzkumného sektoru. Nebude docházet k penalizaci laxních obcí, ale výhody poskytnuté aktivním obcím budou významné, přičemž není nutné, aby obce posílali své lidi na univerzity, nebo něco podobného. Bude stačit i pouze pronájem, či darování, některých pozemků pro potřeby výzkumných projektů, experimentů a laboratorní činnosti.

 

 Další opatření.

K celistvosti naší politiky v oblasti vědy je nutné přijmout i dílčí/podpůrná opatření, která zacelí náš hlavní koncept politiky. Jsou to následující opatření:

1. Provázat středoškolský vzdělávací systém odborných a technických škol s praxí v technologických firmách.

2. Odmítnout falešnou morálku omezující výzkum a vývoj.

3. Posílení spolupráce mezi zeměmi skrze vědecké dohody, výměnné pobyty a společné projekty.

4. Poskytování zázemí pro mezinárodní a korporátní vědecké projekty.

5. „Brain-drain“, kampaň za získání odborníků ze světa pro potřeby naší země (bezúročné půjčky, lukrativní zázemí, nižší daně).

6. Pořádání vědecký konferencí a fór za podpory státu.

7. Provázání vědecké činnosti s ostatními východoevropskými státy.

 

              7. Republika.


[1] Platový stupeň odvozený od praxe. Platová třída odvozená od dosaženého vzdělání pedagoga.

[2] U pedagogů učilišť a technických středních škol je bonus 25% k platovému základu.

[3] Vzdělání v oblasti půjček, základních finančních transakcí a dalších oblastí specifických pro rodinný a pracovní život.

[4] V 9. ročníku ZŠ, povinně na všech ZŠ. Nejde o měsíční, ale týdenní dotaci.

[5] Cílem je dosažení základní digitální gramotnosti v oblasti práce s textovými dokumenty, tabulkami a základními programy.

[6] Vzdělání žáků prvního stupně v oblasti reálií naší země, symboliky, tradic a nejdůležitějších historických událostí.

[7] Škola je povinna nabídnout od 7. ročníku žákům kurz sebeobrany základní a pokročilý. Základní je povinný pro všechny žáky v rozsahu ¼ předmětu tělesné výchovy. Pokročilý je dobrovolný, ale v plném rozsahu tohoto předmětu. Půjde změnu realizovanou ve spolupráci s bezpečnostními složkami a bezpečnostními firmami. Odhadované náklady – 1,5 mld. Kč. Kurz nebude dovolen žákům se špatným hodnocením chování.

[8] Škola má povinnost nabídnout žákům na 2. stupni vzdělávací obsah oboru Další cizí jazyk v rozsahu 6 vyučovacích hodin (nejpozději od 6. ročníku). Žák, který si nezvolí Další cizí jazyk, si musí ve stejné časové dotaci vybrat z jiných volitelných obsahů.

[9] Změnu rámcového vzdělávacího plánu budou muset základní školy zavést v časovém rozmezí stanoveném zákonem.

[10] Dějepis, základy společenských věd, či jiný školou určený humanitní předmět.

[11] Matematika, fyzika, chemie, biologie nebo zeměpis.

[12] Francouzština, španělština, ruština, nebo němčina.

[13] Návrhy se musí vztahovat na oblasti jako je hospodářství, infrastruktura, právo, zdravotnictví, průmysl a další praktické obory.

 

Kulturní politika 7. Republiky - 15. 10. 2017

 

Kultura 7. Republiky.

Poslední desetiletí existence naší země jsou plné kulturního marxismu, jehož vliv je umocňován státem, neziskovkami a médii, ať už vědomě či nevědomě. V každém případě vliv kulturního marxismu vede k oslabení národa, protože často cílevědomě útočí proti našim dětem, tedy proti těm, kteří se nemohou bránit demagogii a sebenenávisti hlásané neomarxismem. Epocha sebenenávisti a neomarxismu musí skončit, má-li náš národ a vlast přežít budoucí krize, protože tyto ideologie podkopávají řád a pořádek země. My jsme dědici této země a musíme její kulturní a národní dědictví ochránit před těmi, kteří ji nenávidí.

 

Televize a masmédia občanům.

Málokterá masmédia natolik zasahují do života, myšlení a postojů občanů jako právě masmédia televizní a tištěná. V tomto ohledu se naše politika zaměří výhradně na změny poměrů ve veřejnoprávních médiích, protože věřím, že v případě soukromých tištěných i televizních médií by mělo fungovat heslo laissez-faire, nechte konat. V případě privátních médií bude aplikované, jen jediné opatření – podíl vlastnictví těchto médií ze strany subjektů, které pochází z nepřátelských zemí (Rusko, Německo, Francie a další země EU), nesmí přesáhnout 20%. Jinak má plné právo hlásat, kterékoliv názory chce a divák jako představitel zákona nabídky a poptávky rozhodne o tom, zda názory tohoto média budou dál zůstávat v éteru, nebo zda zbankrotují.

Naproti tomu, ale stojí veřejnoprávní médium. Soukromé médium je financované z reklam, zdrojů vlastníka a v kombinaci se sledovaností, kdy na sebe majitel bere rizika a odpovědnost. Veřejnoprávní médium nemá žádnou odpovědnost, protože je placené z povinných koncesionářských poplatků, a přesto nemá odpovědnost vůči divákům, nýbrž vůči nevoleným radám, které jsou, více či méně pod kontrolou stranických elit, a často slouží jako důchodová místa pro vysloužilé stranické představitele a funkcionáře. V této pozici pak upevňují ideologický monopol vládnoucích vrstev, jejichž součástí je i relativismus a neomarxismus.

Otázkou veřejnoprávních médií jsme se zabývali v textu „Veřejnoprávní média a jejich selhání“, tedy, jen v krátkosti: současná veřejnoprávní média šíří pohádky proti lidem bílé barvy kůže, vyzývají k přijímání migrantů, ostrakizují malé a antisystémové politické strany ve prospěch systémových stran, útočila proti Donaldu Trumpovi, Marině Le Pen a útočí proti Miloši Zemanovi.

Proto žádáme privatizaci České televize a Českého rozhlasu. Privatizovaná ČT a ČRo neznamená, že budou vyvážené, ale nebudou se dál vézt na tom, že bude placena státem, respektive daňovými poplatníky, které pak budou urážet.

V dlouhodobém horizontu budeme uvažovat o možnosti zřídit vlastní státní televizi, která bude podporovat národní kulturu, tradice, či popularizaci vědy. Českou televizi a Český rozhlas za tímto účelem nelze převzít vzhledem k tomu, jak silně jsou v těchto institucích zakořeněné současné poměry.

Protože tu není žádné státem vlastněné tištěné periodikum, nebudeme se k otázce novin vyjadřovat. V jejich případě jednáme podle stejného principu, jako v případě soukromých televizních stanic.

 

Internet.

Neméně ovlivňuje názory občanů internet. V případě internetu máme politiku otevřenosti, a i když nesouhlasíme s propagandou šířenou, některými stránkami ať už prounijními, či proruskými weby, nehodláme internet cenzurovat. Budeme na ně ovšem důrazně upozorňovat a systematicky vyvracet jejich zájmovou propagandu.

Naopak, internet a sdílení informací bude prvkem při transformaci ekonomiky na technologickou ekonomiku.

Vláda sama, ale zřídí stránky, které se budou zabývat národní kulturou, tradicemi a historií, národní politikou a hospodářstvím, popularizací vědy a techniky, budou mít širší záběr, než mají současné oficiální stránky vlády.

 

Divadla divadelníkům, filmy filmařům.

Herci, divadelníci i ti filmový a seriálový se v posledních letech stávají nátlakovou politickou lobby, nejčastěji ve službě pravdolásky. Výsledkem tak je, že lidé placení z našich daní se nám vysmívají do obličeje, považují nás za méněcenné a opovrhují nám, našimi názory a našimi volbami. Jsou to titíž lidé, kteří za Protektorátu přísahali věrnost Třetí říši a v roce 1977 svorně podepisovali Antichartu. Jejich názor je dnes považován za bernou minci, která určuje morální hodnoty a postoje společnosti. Nebo aspoň má určovat.

Souhlasíme, že tito lidé mají právo na vyjádření. Je to jejich základní svoboda, ale nemají právo útočit na své živitele. Proto, aby bylo dosaženo narovnání poměrů bez, jakýchkoliv nemorálních praktik 7. Republika žádá následující opatření:

1. V rámci rušení krajské soustavy bude nabídnuto všem okresům a obcím, aby se stali plnohodnotnými zřizovateli divadel, které mají působnost v jejich oblasti. Pokud se zřeknou nároku na vlastnictví divadla, bude vypracován privatizační plán divadla. Ke stejnému transferu majetků dojde v otázce galerií a muzeí. Zisky z těchto kulturních institucí budou osvobozeny od daně a zůstanou obcím, či okresům.

 

2. Dojde k redukci výdajové stránky.

         a) Zrušením dotací divadlům ušetříme, až 800 mil. Kč.

         b) Zrušením výdajů činnosti ministerstva kultury (poslední fáze) ušetříme 285 mil. Kč.

         c) Zrušení Státního fondu kinematografie ušetří 1,2 mld. Kč.

Počítáme-li s konzervativními odhady, můžeme redukcí výdajů ušetřit 2 mld. Kč, které budou investovány do rozvoje školství a vzdělanosti, rozvoje muzeí, knihoven a kulturního vzdělávání.

 

Výše uvedené změny se nevztahují pouze na Národní divadlo a jeho pobočky a na muzea a knihovny.

 

Památky obcím a okresům.

V rámci naší politiky decentralizace dojde i k decentralizaci majetkových vztahů v oblasti kulturních památek a chráněných zón. Ty budou postupně převedeny na obce či okresy, které převezmou nad nimi správu, budou financovat rekonstrukce, jejich personál a další záležitosti. Výměnou za to si budou moci ponechat veškerý zisk z turismu na těchto památkách a tento zisk bude osvobozen od daně. Tím pádem budou obce a okresy, nejen bohatnout, ale budou motivované k tomu, aby zachovávaly své památky, protože na udržované památky s ochotným personálem chodí mnohem více lidí, než na ty neudržované.

Zavedením tohoto systému stát ušetří min. 1,8 mld. Kč (dle rozpočtu k r. 2017).

Stav a výnosnost památek, stejně jako jejich dostupnost bude zohledňována při posuzování míry daňové autonomie obcí. Dobře spravované památky budou plusy pro posílení daňové autonomie obcí.

 

Autorská práva.

Náš postoj k autorským právům je smíšený. Uznáváme jejich nutnost (stejně jako nutnost patentů) k zachování motivace umělců (resp. vědců), ale zároveň uznáváme, že současné parametry ochrany jsou příliš striktní. Chceme proto čtyři liberalizační opatření:

1. Zkrátit dobu trvání autorských práv na dobu života autora + 35 let (snížení ze současných 70 let).

2. Zrušení autorského práva u anonymních a pseudonymních děl.

3. V případě smrti autora a nepřítomnosti žádného dědice, či jiného příbuzného zrušit platnost jeho autorských práv.

4. Zrušení statusu kolektivního správce všem organizacím zajišťujícím ochranu autorských práv. Vymáhání autorských práv si bude z vlastního podnětu zařizovat autor, nicméně stát mu bude proplácet veškeré soudní výlohy a poskytovat plnou podporu k ochraně svých práv.

Stát bude podporovat prostřednictvím nižších daní ty autory, kteří budou tvořit svá díla bezúplatně, volně k dispozici, v případě softwarů jako freeware a stejně tak u technologií, které si jejich vynálezci nedají patentovat.

 

Ministerstvo kultury.

Po splnění všech našich výše uvedených cílů, zejména v oblasti veřejnoprávních médií, autorských práv, dotací a památek, je našim posledním cílem zrušení hlavního zdroje problémů české kultury, samotné ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury se stane přebytečným orgánem po dosažení našich kulturních změn a reforem, a po decentralizaci zemské správy. Nakonec tak ušetříme 11,26 mld. Kč (podle rozpočtu z r. 2016), nicméně do tohoto obnosu jsou započítány i výše uvedené, již ušetřené výdaje. Přesto půjde o další kapku, která zmizí z moře zbytečných výdajů dnes hrazených Vámi, občany.

7. Republika.

 

Reforma okresů - 17. 9. 2017.

Současný stav.

 

Odmítáme současnou centralizaci České republiky. Tato centralizace dosáhla stavu, kdy naše země je tvořena jen Prahou a občas Brnem, ale vše okolo představuji pouze spoje mezi dvěma dominantními centry, které mají kontrolu nad kraji. Našim cílem je decentralizace státu do rukou občanů a nižších celků. Neusilujeme o falešnou libertariánskou decentralizaci, která by vedla k chaosu a úpadku, ale o to jasně vymezit řadu pravomocí a zdrojů ve prospěch občanů a obcí. Těch, které si dnes zbytečně usurpuje centrální vláda.

 

Současný režim postupuje naopak. Začalo to už v roce 2000 zrušením Okresního shromáždění a pokračovalo roku 2002, kdy byla rozrušena okresní soustava ČR, ze které zůstal pouze institut okresních soudů, policie, a některé další orgány. Okresy existují formálně jako statistická jednotka a většina pravomocí byla přesunuta na kraje, které převzaly z velké části kompetence zrušených okresních úřadů. Šlo o centralizaci moci směrem k hlavním politickým střediskům České republiky a na úkor všech ostatních.

 

To se projevilo například v nárůstu vlivu jednotlivých stran a stranických struktur na volby do krajských zastupitelstev. Krajská zastupitelstva jsou navíc mnohem více provázána s centrální vládou, než s obcemi a občany. Oproti okresům a obcím jsou kraje a jejich hejtmanství odcizené obyčejným občanům naší země. Hejtmané mohou a nemusí reprezentovat své voliče, ale často je spíše nereprezentují a jsou pod kontrolou stranických elit, což bylo již zmíněno v souvislosti s machinacemi okolo kroužkování a kandidátskými listinami.

 

Od krajů se odvozuje i současný volební systém, respektive volba poslanců PSP ČR. Protože 7. Republika bude mít odlišný volební systém, je to další důvod k omezení současné krajské soustavy a plnohodnotnému obnovení a reformám původní okresní soustavy.

 

 Co chceme?

Důvody, proč chceme tuto změnu, jsou uvedeny výše. Nyní se podíváme na to, co chceme, a jak to chceme:

1. Reorganizaci obcí.

2. Reformu rozpočtového určení daní.

3. Reorganizaci okresů.

4. Obnovení okresního shromáždění.

5. Podporu mikrookresů.

 

Reorganizace obcí.

7. Republika bude dělit obce na šest typů podle různých kritérií. Těmi typy jsou: komunity, vesnice, městysy, města, velkoměsta a metropole. Krom komunity jde o mezinárodně právně uznávané obecní jednotky. Komunita v tomto případě představuje dosud chybějící komponent v obecní soustavě. Celkově se v České republice dnes (2016) nachází 6258 obcí.

Komunitou se rozumí obce, které zanikají v důsledku hospodářského úpadku, či urbanizace, nebo naopak vznikají díky de-urbanizaci a novým ekonomickým příležitostem. V počtu obyvatel půjde o obce do 100 občanů bez vyšší ekonomické výkonnosti a vyšší infrastruktury (napojení na dálnice, železnice, silnice první třídy). Rostoucí komunity budou ekonomicky zvýhodněné, např. investicemi. Zanikající komunity se budou soustředit na hladký přechod pod vyšší obecní jednotky a vláda bude finančně pomáhat místním obyvatelům, kteří se budou chtít přestěhovat, nebo nechají zdejší obyvatele dožít, až do zániku komunity, např. bezúročnými půjčkami. Do komunit spadá zhruba 400 – 500 stávajících obcí.

Vesnicí myslíme obec do 1,000 obyvatel s nízkou ekonomickou aktivitou (pouze místní zemědělské podniky, místní obchod, hospoda atp.), bez přípoje k vyšší infrastruktuře. Pokud je přítomno např. vlakové nádraží, je tato jednotka městysem. Vesnic podle populační charakteristiky je v ČR zhruba 4,500. Jedná se tedy o početně největší segment reformované soustavy, nikoliv však populačně.

Městys je obecní jednotka v rozmezí od 1,000 – 10,000 obyvatel, s pokročilejší ekonomickou aktivitou (průmyslové i zemědělské podniky), nebo s přípojem k vyšší infrastruktuře (vlakové nádraží, silnice první třídy, či dálnice). Podle populace je v ČR 440 městysů.

Město je jednotka od 10,000 – 100,000 obyvatel s vyšší hospodářskou aktivitou, přístupem k pokročilé infrastruktuře a vlastními školami, či nemocnicemi. Této charakteristice odpovídá v současnosti 126 měst.

Velkoměstem je myšleno každé město nad 100,000 obyvatel, kromě Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Jde pouze o dvě města (Olomouc a Liberec) a nejmenší segment reformované soustavy.

Posledním segmentem je metropole, za kterou jsou určeny Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.

Proč tahle reorganizace?

Jde o dvoufázovou reformu financování obcí.

První „přípravná“ fáze reformy financování bude spočívat ve změnách v rozpočtovém určení daní, což je systém, který chceme v druhé fázi reformy zrušit. Uvedené schéma představuje kontext k 8 změnám, které chceme provést v první fázi.

 

 

1. V současné době existuje v RUD položka „kraje“, pod kterou je určena ve všech případech jednotná sazba 8,92%. V rámci rozrušení krajů, zde dojde k jedné z hlavních změn. 3% budou nyní odváděna pro okresy a 5,92% bude vráceno obcím.

2. Státní výnosy ve všech položkách, krom 10% podílu v DPFO-SVČ budou mírně změněny. Jmenovaný podíl pro státní rozpočet v položce DPFO-SVČ bude vrácen obcím.

3. Změna v podílech státního rozpočtu bude spočívat v jednotné sazbě 66% stanovené z položky státního rozpočtu v DPFO-ZČ. Při inkasu z r. 2015 dojde zavedením sazby k výpadku ze státního rozpočtu zhruba 14,1 mld. Kč, které zůstanou obcím, či v průměru 2,16 mil. Kč na obec.

4. V položce DPFO-SVČ dojde k srážce 10% z celostátního výnosu a ponechání obcím. Tím, společně s bodem č. 2, dojde k celkovému navýšení podílu vlastních zdrojů obcí z DPFO-SVČ z 30% na 50%.

5. V položkách DPFO-SVČ a DPPO bude moci být obcí vybíraný podíl snižován samotnou obcí za účelem zatraktivnění prostředí pro podnikatelské subjekty. Teoreticky tak obce budou moci různým podniatelským subjektům snížit celkový objem DPFO-SVČ, až o 50% a DPPO o 31%.

6. Daň z hazardu/loterií zůstane výhradně v rukou obce. Tím obce získají zhruba 8 mld. Kč. Výše daně bude regulována státem, o možnost samostatného určení výše daní z hazardu pro svou obec mohou požádat obce, pouze pokud budou souhlasit se zdaněním 10% výnosu z této daně.

7. Z výběru DPH je ustanovena výjimka trafik a místních obchodů v obcích typu komunity, kde výnos z DPH zůstane výhradně obci, pokud takové trafika, či obchod je přítomen v komunitě.

8. Zrušení zákonné výjimky určené Praze, Brnu, Ostravě a Plzni, které nadhodnocují RUD ve prospěch těchto měst a na úkor ostatních obcí.

9. Z placení daně do státního rozpočtu jsou osvobozeny vznikající obecní a okresní podniky po dobu prvních dvou let svého podnikání

Druhá „radikální“ fáze bude spočívat ve zrušení systému rozpočtového určení daní. Dojde k vzniku tzv. daňové autonomie, tedy % podílu daňového výnosu, který zůstane v rukou obcí, a který se liší podle typu obce.

Výše daní je určována vládou, ale může být ovlivněna Národním sněmem České republiky. Podíl daní, které zůstanou v rukou obcí, může být snížen jen ústavním zákonem schváleným 4/5 většinou NS ČR a vládou.

 

Typ obce

Podíl daňové autonomie

Komunita

90%

Vesnice

85%

Městys

80%

Město

75%

Velkoměsto

65%

Metropole

50%

 Tento systém kompletně ruší stávající systém rozpočtového určení daní. Představuje radikální krok v decentralizaci financí ve prospěch nižších celků. Na druhou stranu, vláda ze sebe sejme břímě řady sociálních služeb, včetně školství a zdravotnictví, které budou nadále zajišťovány z větší části okresy a obcemi. Financovány z ministerstva financí zůstanou pouze okresní soudy, okresní a obecní policie. Vznikne tak institut obecních škol (neplést s typem obecná škola, obec už nebude, jen zřizovatelem, ale i plnohodnotným majitelem a správcem školy), obecních zdravotnických zařízení a dalších dosud státem financovaných organizací.

Na tomto systému budou nejvíce „bita“ velkoměsta a metropole, na druhou stranu je nutné připomenout, že od vzniku systému rozpočtového určení daní dostávala města určená jako metropole vyšší podíl daní, než měla dostávat, zatímco dosud byly nejvíce okrádány nižší celky. Zejména vesnice a městysy.

Na druhou stranu zdůrazňujeme, že ke každé obci se bude přistupovat individuálně. Výše uvedená míra daňové autonomie je čistě základní sazbou a může se zvyšovat podle hodnocení města. Např. energeticky šetrná metropole, která je efektivní, má solidní hospodářský růst a vyrovnaný rozpočet může mít mnohem vyšší daňovou autonomii. Z opačné strany se, ale trestat nebude, pouze může být daňová autonomie snížena na výchozí sazbu.

Vláda, ani Národní sněm nebudou mít absolutně žádné rozhodovací pravomoci v tom, jakým způsobem obce naloží se svým daňovým podílem. Oba orgány budou moci pouze určovat min. a max. výši vybraných daní (výše DPH, DPPO a dalších daní).

Právě touto reformou financování obcí dojde k dalšímu výraznému vymezení kompetencí a pravomocí mezi centrální vládou a nižšími celky.

 Reorganizace okresů.

Reorganizace okresů oproti původní soustavě je ryze z důvodu volebního systému. Má zabránit tomu, aby v okresech, kde je významný podíl voličů ve velkých městech došlo ke stavu, kdy tato města přehlasují zbytek okresu. Seznam okresů s nadřazeným krajem a okresy, které budou rozděleny na dva celky – původní okres a vyčleněné okresní město, které získá status samostatného okresu je uveden na našich webových stránkách v sekci Ostatní. Systém bude nastaven tak, že v okresu nebude moci být podíl občanů v okresním městě vyšší, než 30% z celého okresu.

Touto reorganizací dostaneme zhruba 103 okresů a tím i 103 poslanců. S růstem, některých okresních měst může dojít k navýšení poslanců, ale nanejvýš v řádu jednotek. Na obnovené okresy přejde většina kompetencí a zdrojů krajů, krom těch, které budou vymezeny samostatným zákonem.

V čele reorganizovaných okresů budou stát okresní rady, kdy každá rada bude složena z 1 zástupce na každou obec, která spadá pod okres. V průměru by rady měli mít 66 členů. Výjimku tvoří Praha, Brno a Ostrava, kde budou přímo volení okresní radní s 1 radním na každých 50 tisíc občanů těchto měst. Zhruba 25-26 radních za Prahu, 7-8 radních za Brno a 6 radních za Ostravu. Z těchto celkem 103 okresních rad budou radní volit 1 svého zástupce do Okresního shromáždění.

 

Úroveň

Poznámka

Starosta okresu

Nepřímo volený na prvním jednání okresního zastupitelstva

Okresní zastupitelstvo

Volené přímo ze zástupců obcí

Obec

Obecní zastupitelstvo přímo volené, vč. starosty

 

 Okresní shromáždění.

Mezičlánek spojující okresy a Národní sněm ČR. Kompetence OS ČR byly vymezeny, již v předchozím textu, Občanská republika, přesto se jim musíme věnovat i zde. Mezi kompetence a povinnosti patří:

 

·         Vydávat legislativně závazná doporučení pro NS ČR.

   o   NS ČR bude povinné zabývat se těmito návrhy na nejbližším jednání. Pro vydání takového doporučení bude muset být nadpoloviční počet členů OS ČR.

·         Kontrolovat hospodaření obcí, obecních a okresních podniků.

   o   OS ČR bude moci vyžádat audit a kontrolní zprávu od každého obecního a okresního podniku, i od každé obce.

·         Podávat finanční zprávy o hospodaření pro NS ČR a vládu ČR.

   o   NS ČR a vláda ČR budou mít právo, kdykoliv požádat o finanční zprávu k hospodaření a Okresní shromáždění ji bude muset neprodleně vypracovat.

·         Zřizovat vyšetřovací komise v případě kriminálního jednání obecních zastupitelů.

   o   Vyšetřovací komise OS ČR postoupí svůj nález orgánům činným v trestném řízení.

·         S ministerstvem financí kontrolovat výnosy daňového podílu pro státní rozpočet.

·         Iniciovat hospodářské, kulturní a bezpečnostní projekty. Poslední se svolením vlády.

·         Každý člen OS bude ke svému platu zastupitele dostávat příplatek v hodnotě 1/3 průměrného platu. Na rozdíl od zvoleného poslance bude člen OS nadále vykonávat svůj zastupitelský úřad.

·         OS bude moci povolat k slyšení presidenta, či předsedu NS ČR, pokud dojde k závěru, že vláda, či NS ČR narušují postavení a chod okresů.

·         Iniciace okresních referend a aplikace občanských petic na okresní úrovni.

·         OS bude vázáno na volební období okresů.

   o   Po okresních volbách budou dosazeni nový, či potvrzeni stávající členové OS.

·         Bude se scházet minimálně jednou měsíčně.

   o   Sídlo OS bude rotovat abecedně podle okresů a každý okres bude povinen mít připravené zasedací místo pro OS.

Člen OS ČR nemůže být zároveň poslancem NS ČR. OS ČR bude navazovat na roku 2000 rozpuštěný stejnojmenný orgán. Členem OS ČR se stává okresní starosta, který bude zvolen nepřímo na prvním jednání okresního zastupitelstva.

Mikrookresy.

Dalším institutem bude institut mikrookresů. Ten nahradí současné mikroregiony a založen bude na stejné bázi, jako sdružující se skupiny obcí vznikající za různými účely. Po aplikaci druhé fáze reformy financování územních celků se bude na mikrookresy vztahovat zvláštní hospodářský režim. Finančně budou mít daňovou autonomii na úrovni komunit a jejich podnikům, zemědělským i průmyslovým, budou sníženy daně za předpokladu, že: 1. sdružení mikrookresu vykáže prokazatelný růst místního HDP ve výši nad průměrem celostátního růstu HDP a 2. dojde ke snížení nezaměstnanosti, zvýšení životní úrovně obyvatel, či navýšení hodnoty majetku a pozemků v mikrookresu.

Technická poznámka.

Okresy, které budou rozděleny v rámci výše uvedeného, jsou k nahlédnutí v sekci "Ostatní".

 7. Republika.

 

Občanská republika - 3. 9. 2017

7. Republika má být novou republikou, a usuzujeme, že jako taková musí být novou republikou se vším všudy, to znamená i s novým systémem moci a vlády. Tímto novým systémem je suverénní občanská republika. Podobně jako Viktor Orbán vytvořil novou formu demokracie, my vytváříme novou formu republiky.

 6. „Parlamentní“ republika.

Většina lidí se mylně domnívá, že Česká republika je ryze parlamentní republikou. Není tomu tak, což je pro nás dobře. Česká republika je hybridem, který kombinuje prvky tří různých forem republik – kancléřské republiky po vzoru Rakouska a Německa, poloprezidentské republiky a klasické parlamentní republiky, byť poslední jmenovaná je nejsilnější. Z kancléřské republiky máme prvek, že s premiérem padá vláda a premiér určuje národní politiku.

Parlamentarismus dnešní republiky způsobil centralizaci moci do rukou nevolených stranických sekretariátů a národem neovlivnitelného složení parlamentu. Protiváhou současnému parlamentu, který je nebezpečným mocenským tělesem domácí politické oligarchie, je president.

Presidentský úřad v ČR má na parlamentní republiku relativně významné pravomoci. Pro pochopení této situace uvádíme dvě tabulky. První je stručným výčtem pravomocí současného Parlamentu České republiky a druhá je výčet pravomocí presidenta České republiky.

              Pravomoci Parlamentu České republiky.

  • Orgán zákonodárné moci
  • Vydává souhlas/zamítnutí ratifikace mezinárodních smluv
  • Rozhoduje o vyhlášení válečného stavu v případě napadení nebo plnění mezinárodních závazků a rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech NATO
  • Vyslovuje souhlas s vysláním armády mimo území státu, jakož i s pobytem cizích vojsk na území České republiky (nerozhoduje-li zde vláda)

Pravomoci presidenta republiky.

  1. Jmenuje/odvolává předsedu a členy vlády a přijímá jejich demisi.
  1. Svolává zasedání Poslanecké sněmovny.
  1. Rozpouští Poslaneckou sněmovnu.
  1. Pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně, do jmenování nové vlády.
  1. Jmenuje soudce Ústavního soudu.
  1. Jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu z řad soudců tohoto soudu.