Infrastruktura 7. Republiky - 4. 3. 2018

Infrastruktura v 7. Republice.

Pro fungování ekonomiky, její růst, pro obranu země a její fungování, je nutná vyspělá a solidně koncipovaná infrastruktura. V současné době koncept infrastruktury v České republice je centralizovaný, spočívající v tom, že existuje, jen Praha a Brno, s tím, že všechna ostatní města a obce jsou přípoji těchto hlavních středisek. Výsledkem je masivní shromažďování bohatství, zdrojů a moci, v několika velmi málo centrech naší země a zejména v Praze.

Základní aspekty politiky infrastruktury 7. Republiky jsou:

1. Posílit infrastrukturu periferií.

2. Modernizovat stávající infrastrukturu.

3. Posílit tranzitní kapacity země.

4. Propojit země s okolními státy.

Základem změn v infrastruktuře budou rozšíření dálniční a železniční sítě, tak aby se posílila dopravní i nákladová kapacita obou těchto druhů přepravy. Problém je totiž v tom, že, jak rozvoj dálniční sítě, tak železniční, stagnuje, či upadá. Pokud jde o železniční síť, tam v zásadě pouze probíhají modernizace, protože drtivá většina železniční sítě byla postavena za minulého režimu. Od pádu minulého režimu se rozvoj a rozšiřování železniční dopravy, navzdory masivnímu ekonomickému růstu, prakticky zastavilo. To znamená, že v téhle zemi je rozsáhlý nevyužitý přepravní potenciál.

7. Republika usiluje o posílení tranzitního potenciálu naší země směrem k železniční dopravě, s cílem ulevit dopravě silniční a dálniční. Ale stejně tak provedeme změny v energetické infrastruktuře naší země, k posílení naší suverenity.

Pro zefektivnění rozvoje infrastruktury budou k plánování přizvány odborné organizace, viz technokracie 7. Republiky.

 

Železnice.

Rozšíření.

V současné době (2016) se v ČR nachází 9,436 km železniční sítě. Ta přepravila k r. 2013 19,5% veškeré nákladní dopravy, ke stejnému roku 83 mil. tun zboží. 7. Republika chce docílit zvýšení podílu nákladní přepravy na železnicích na min. 35%. Z toho důvodu je nutné vytvořit novou, paralelní železniční síť, která bude, jen částečně propojovat strategická centra Prahu a Brno. Tato železniční síť bude vyhrazena pouze pro nákladní přepravu.

Chceme vystavět celkem 5,000 km železniční tratě určené výhradně pro nákladní dopravu, za kterou budeme vybírat poplatky. Při odhadovaných nákladech 400 mil. Kč na km budou celkové náklady tohoto projektu 2 bil. Kč. Tento projekt bude vystavěn jako první, ještě před rozsáhlou modernizací, která je popsána dále. Zisky z této tranzitní železniční sítě budou spolufinancovat náklady modernizace.

Zároveň snížíme poplatky za použití železniční nákladní dopravy ze současných 70,63 Kč na tis. hrtkm na 35 Kč na tis. hrtkm.

 Modernizace a nahrazování.

Dalším krokem bude převedení stávajících železnic, sloužících pro civilní přepravu, na železnice sloužící pro nákladní přepravu. Aby bylo něco takového možné, aniž by došlo k narušení služeb veřejnosti a zhoršení dopravního spojení, proběhne nejprve rozsáhlá modernizace, jejímž cílem bude postupně vytvoření sítě železnic pro maglevy (magneticko-levitační vlakové soupravy).

Základem bude síť maglevů na trasách: Praha – Hradec Králové – Opava – Ostrava – Olomouc – Brno – Jindřichův Hradec – České Budějovice – Písek – Plzeň – Praha.

Počítáme, že půjde o nejméně 750 km základní sítě těchto vlaků. Tyto tří trasy budou navíc propojeny, takže počítejme, až s místními přípoji k dalším centrům, takže počítejme s 900 km magneticko-levitační dráhy.

Konzervativní odhad nákladů je 2 bil. Kč. Při rozložení do 40 let by šlo o 50 mld. Kč ročně.

 

Dálnice.

Politika 7. Republiky v oblasti infrastruktury dálnic bude spočívat především ve vytvoření dálniční sítě ignorující Prahu a Brno. Zároveň, i zde budeme zohledňovat větší hospodářskou a dopravní propojenost se zeměmi Visegrádu a Trojmoří.

Hlavním projektem nové dálniční sítě bude posílení periferie a to prostřednictvím dálničního propojení na trasách Karlovy Vary – Ústí nad Labem – Liberec, Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava, Ostrava – Zlín, Zlín – Brno, Jihlava – České Budějovice a České Budějovice – Písek.

Půjde o zhruba 600 km dálniční sítě a ambiciózní projekt s odhadovaným nákladem 140 miliard Kč.  Je možné, že vzhledem k částečné existenci dálniční sítě v těchto oblastech budou nakonec náklady i rozsah projektu podstatně menší.

Důvody pro stavbu tohoto obchvatu jsou tři:

1. Dopravní posílení periferií.

2. Intenzivnější propojení se zahraniční infrastrukturou, se zaměřením na Polsko a Slovensko.

3. Nutnost vzniku potenciální dopravní sítě, jakmile bude populace našeho státu rychleji růst, popř. s příchodem západoevropské emigrace.

Celý kontrakt na výstavbu dálnice bude zadán soukromým investorům a zaplacen bude z mýtného a dálničních poplatků. Při pokrytí z výnosů mýtného bude projekt posílení periferie zaplacen v rozmezí 15–20 let.

Pro kompletaci tohoto projektu v reálném časovém úseku, stejně jako pro zefektivnění rozvoje infrastruktury, 7. Republika prosadí snažší nucený výkup pozemků stojících v cestě plánované infrastruktuře. Bude stanovena výkupní cena ve výši 10násobku tržní hodnoty pozemku, ale bez možnosti odmítnutí.

 

Energetická infrastruktura.

Energetickou infrastrukturu dělíme na palivovou a elektrickou. Obě jsou důležité a zejména první je v současné době velice podfinancovaná a zaostalá.

 Palivová infrastruktura.

Palivovou infrastrukturou rozumíme zásobníky ropy a zemního plynu, ropné rafinérie a ropovody a plynovody. V rámci programu reindustrializace a obnovy severočeské a severomoravské ekonomiky navrhujeme vznik ropných rafinérií na Ostravsku, Liberecku a v Královehradeckém kraji. V tomto případě používáme pro potřeby programu staré krajské dělení, které chceme zrušit.

Dalším prvkem naší politiky palivové infrastruktury, který je svázán i se zahraniční politikou, je propojení českých plynovodů s chorvatskými zásobníky zkapalněného plynu, který bude exportován z USA do východní Evropy. Tím se omezí energetická dominance Ruska a diverzifikuje se trh s energiemi. Tento program se připravuje v rámci projektu Trojmoří a 7. Republika se chce do něho zapojit.

S tím pochopitelně souvisí nutnost existence zásobníků ropy a plynu v České republice. V současné době má ČR zásoby ropy a zemního plynu pro případ krize jen na 87 dní. To považujeme za katastrofálně nedostatečné! Je to dokonce nižší, než co nařizuje Evropská unie (90 dní). Chceme vybudovat infrastrukturu a nakoupit zásoby ropy a plynu, které mohou v případné krizi držet naši zemi nejméně 365 dní. Aby bylo dosaženo minimalizace nákladů nutných pro toto opatření, navrhujeme zastavit export veškeré těžby ropy a zemního plynu z Moravských naftových dolů a jejich přesměrování do zásobníků ropy a zemního plynu.

To znamená následující. V roce 2016 byla spotřeba nafty v ČR 5,4 mld. litrů a spotřeba benzínu 2,1 mld. litrů. Při současných cenách (březen 2018) pohonných hmot by to znamenalo 160,5 mld. Kč na nákup nafty a 64,8 mld. Kč na nákup benzínu. Tato masivní investice by, ale zabezpečila celoroční zásobu pohonných hmot pro ČR. Roční spotřeba ropy v ČR je zhruba 134 miliónů barelů ropy. Při současných cenách by šlo o investici v hodnotě 190 mld. Kč. Celkově mluvíme o 415 mld. Kč při současných cenách.

 

Elektrická infrastruktura.

Stejně důležitá jako palivová a naštěstí podstatně vyspělejší a efektivnější v případě České republiky, ale přesto existuje řada neduhů, stejně jako nevyužitý potenciál. Tím hlavním potenciálem je především jaderná energie, kterou náš spolek podporuje. Vyjádříme se, ale i k obnovitelným zdrojům energie.

7. Republika v obecné linii energetické politiky navrhuje:

1. Posílení rozvodných sítí.

2. Daňové zvýhodnění obcím a okresům, které sníží spotřebu elektrické energie.

3. Daňové zvýhodnění obcím, firmám a okresům, které zavedou energeticky šetrné technologie a postupy.

 

7. Republika v jaderné energetice navrhuje:

1. Rozšíření JE Temelín a JE Dukovany.

2. Výstavba nové jaderné elektrárny v oblasti severních Čech, či severní Moravy pro zlepšení ekonomické situace a snížení cen energie v ČR.

3. Navrhujeme vznik projektu „Visegrádské jaderné elektrárny“.

Visegrádská jaderná elektrárna.

Společný jaderný energetický komplex, který bude financován ČR, Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Tato elektrárna by měla pokrývat 15% energetické spotřeby každého ze států Visegrádu, tedy zhruba 44 Terawatthodin. Taková elektrárna by pravděpodobně cenou odpovídala kanadské jaderné elektrárně Bruce a její cena by se mohla pohybovat mezi 12-14 miliardami dolarů (cca. 300 miliard Kč). Každý ze států Visegrádu by dostával z elektrárny takový % podíl vyrobené elektřiny, který by odpovídal % podílu nákladů, které investuje.

Celkově uvažujeme o investicích do jaderné energie ve výši 500 mld. Kč v období 40 let (12,5 mld. Kč ročně). Cena elektřiny by tak mohla poklesnout o 20-30%.

 

7. Republika v obnovitelných zdrojích navrhuje:

1. Podporu výstavby vodních elektráren.

2. Zrušení přímé podpory obnovitelným zdrojům.

3. Daňové úlevy obcím a okresům, které budou rozvíjet obnovitelné zdroje na svém území.

Tuto politiku chápeme jako mnohem efektivnější a mnohem méně křivící trh, než politiku, která je ordinovaná socialistickou byrokracií Evropské unie a ekolobbistů.

 7. Republika.

Zemědělská politika 7. Republiky - 18. 2. 2018

 

7. Republika a zemědělství.

7. Republika je zaměřena na zajištění bezpečnosti a ochrany našich lidí a našeho národa. Je však nutné si uvědomit, že existuje celá řada forem bezpečnosti a ochrany, nejen policejní, nebo vojenská bezpečnosti, ale i energetická a v neposlední řadě potravinová. Právě potravinovou bezpečností a reformními kroky v zemědělství se zabývá tento text, protože Česká republika trpí řadou neduhů postihujících naše národní zemědělství a potravinovou soběstačnost, konkrétně jde o fenomény jako je nesoběstačnost, eroze půdy, dotační politika, boj o vodu a nekvalitní potraviny.

 

Potravinová soběstačnost.

Česká republika není potravinově soběstačná. Podle typu komodit se naše soběstačnost pohybuje mezi 40-60%, tedy extrémně nízko. Cokoliv pod 90% považujeme za nepřijatelné. Důvody zhroucení naší potravinové soběstačnosti jsou poměrně pestré – Evropská unie, regulace Světové obchodní organizace, mezinárodní globalizace, dotace.

7. Republika odmítá myšlenku potravinové autarkie. Je ekonomicky neproveditelná, extrémně nákladná a nebezpečná, ale místo toho stanovujeme dvě základní potravinové komodity, u kterých chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti – obilniny a hovězí i s produkty z hovězího (tedy i mléko atd.). To považujeme za přijatelný cíl.

Aby byla dosažena potravinová soběstačnost v této oblasti, upustíme od evropských regulací a regulací WTO v oblasti mléka, budeme podporovat výrazné navýšení produkce mléka a hovězího i výhodnými výkupními cenami. V oblasti obilovin umožníme zemědělcům nákup nových zemědělských ploch pod cenou, pokud se zaváží, že tam budou pěstovat obiloviny. A v neposlední řadě podporujeme zavedení moderních biotechnologií k vyšší výnosnosti. Nepůjdeme cestou negativních stimulů, tedy importních a exportních cel, které pokřiví trh.

Jako podpůrný krok chce 7. Republika podporovat farmářské trhy, které budou pomáhat s prodejem kvalitních potravin v místě jejich produkce, stejně jako s rozvojem ekonomické autonomie a výkonnosti jednotlivých obcí.

 

 Kvalita potravin.

Krom podpory farmářských trhů a domácích producentů k dosažení kvalitnějších potravin chce 7. Republika zavádět i represivní kroky proti firmám, které dodávají nekvalitní potraviny na český trh. V první řadě půjde o zdanění velkých řetězců dovážejících potraviny třetí a čtvrté jakosti ze západu. Zdanění bude doprovázeno žalobami proti řetězcům, ale i státům, které je podporují a tyto žaloby by měly být koordinované s dalšími státy, z nichž si západní země udělali odpadkové koše na své nekvalitní potraviny. Veškeré snahy v rámci EU jsou zbytečné, protože dominantním státem EU je Německo, a právě Německo je proslavené tím, že exportuje nejhorší potraviny do zahraničí, a zejména do svých protektorátů.

Dlouhodobým krokem k zajištění kvalitnějších potravin je zvýšení koupěschopnosti a životní úrovně českého obyvatelstva. Dodavatelé potravinových šmejdů se často chrání tím, že český trh a koupěschopnost obyvatel je příliš nízká, než aby mohli dodávat kvalitní potraviny.

Zároveň si, ale uvědomujeme, že kromě politiky biče musí být i politika cukru. Firmy a řetězce, které provedou nápravu a začnou dodávat kvalitnější potraviny, budou mít nižší daňové zatížení. To samé se týká farmářských trhů, kde dojde k výraznému snížení daní ze zisku zdejších producentů a k liberalizaci zákonných norem pro pořádání farmářských trhů.

 

Dotační politika.

S výše uvedenými problémy, a zejména, pak problémem potravinové soběstačnosti souvisí otázka dotací. 7. Republika chce osekat, či úplně zrušit dotace do zemědělství, které úplně pokřivují zemědělský trh, oslabují motivaci zemědělců k produkci a pomáhají nadnárodním korporacím. Jak známo z historických příkladů, dotace zemědělcům obvykle vedou, k totálnímu kolapsu dotovaného odvětí, či v lepším případě, jen k prudkému poklesu produktivity tohoto odvětví. Známým je příklad Austrálie a Nového Zélandu, kdy australská vláda zavedla dotace na podporu produkce bavlny a za pár let novozélandští bavlnáři totálně převálcovali ty australské. Podobné problémy s demoralizací, ale taky s čachry s dotacemi, finančními podvody a jinými úskalí se objevují i u zemědělských dotací v České republice. Proto nejen v rámci podpory zemědělství, ale taky v rámci našeho boje za osvobození od Evropské unie chceme zrušit dotační politiku v zemědělství, a to, jak pro velkovýrobce, tak pro drobné zemědělce. Zejména velkovýrobci nemají právo pobírat dotace.

Zrušení dotací narovná trh, omezí korupční prostředí, a taky motivuje soukromé zemědělce k větší produktivitě, což bude podpoře navíc ukončením politiky zemědělských kvót a zvýšením výkupních cen plodin.

 

Biopaliva = eroze půdy a nedostatek vody.

1 litr biopaliv spotřebuje 2,500 litrů vody (ročně v ČR zhruba 200 miliard litrů vody!), pěstování řepky a kukuřice vede k produkci oxidu dusného, který je 300x horším skleníkovým plynem, než CO2 a pěstování plodin za účelem výroby biopaliv způsobuje ničení desetitisíců hektarů amazonských pralesů, stejně jako prudký nárůst cen základních potravin. To jsou jen nejzákladnější argumenty k tomu ukončit veškerou podporu biopaliv a zelených ekoteroristických magnátů, kteří z nich profitují.

Drtivá většina kukuřice a velká část řepky pěstovaná v ČR je určena k ničení prostřednictvím biopaliv, kterou nejsou ničím jiným, než dobrým úmyslem dláždícím cestu do pekel. Děti našich dětí nás budou proklínat za biopaliva, a proto 7. Republika žádá uplatnění následujících kroků:

1. Zrušit povinnost přimíchávání biopaliv.

2. Zrušení veškeré podpory biopaliv.

3. Zdanění každého hektaru plodin pěstovaných za účelem produkce biopaliv ve výši 20% zisku z prodeje.

4. Zdanění biopaliv.

5. Snížení daní zemědělcům a producentům, kteří začnou pěstovat obilniny, či jiné plodiny určené k domácí spotřebě.

6. Systematická činnost za snížení plochy oseté řepkou ze 400 tis. hektarů na 100 tis. hektarů a snížení plochy oseté kukuřicí na úroveň z 90. let (tedy 30 tis. hektarů).

 

Zemědělský družstevní banka a pojišťovna.

Pro posílení ekonomické nezávislosti zemědělců, nezávislosti na dotacích a dalších státních mafiánských podvodech, 7. Republika žádá zřízení zemědělského družstevní banky a pojišťovny, které budou orientované výhradně na malé a střední zemědělce. V současné době sice existuje na trhu pojištění pro zemědělce, nicméně neexistuje tržní síla, která by jim zaručila výhodnější podmínky, a tak jsou zemědělci neustále ve vleku soukromých pojišťoven a korporátních finančních institucí.

Přestože existují i pojišťovny specializující se na zemědělství, i ty jsou v rukou zahraničních skupin. Žádáme vznik národní družstevní pojišťovny a družstevního fondu zemědělství.

Zemědělská družstevní pojišťovna by plnila klasickou úlohu pojišťovny, ale jejími majiteli by společně byli zástupci Agrární komory České republiky a pojištění zemědělci. Svůj podíl v rámci firmy nebudou zemědělci moci prodávat zahraničním subjektům, ale pojištění samotné nebude závislé na držení akcií, nicméně množství držených akcií u jednotlivých zemědělců i zástupců Agrární komory ČR bude limitované, aby nemohlo dojít k dominanci subjektu. Pojištění se bude vztahovat pouze na zemědělské materiály, stroje a objekty související se zemědělstvím.

Zemědělská družstevní banka bude mít odlišnou funkci. Akcionáři budou zemědělci pravidelně přispívající do kapitálu banky. Ti také budou moci si od této banky půjčovat. Výše půjčky, ročního kapitálového poplatku i úroku bude odvozena od výnosnosti, rozlohy polností a hodnoty majetku.

 

Typ zemědělce

Podmínky

Drobný zemědělec – 0, až 10 hektarů

-          Vyšší půjčky

-          Vyšší úroky

-          Nižší kapitálový poplatek (100 Kč/ha)

Střední zemědělec – 11, až 100 hektarů

-          Vyšší půjčky

-          Nižší úroky

-          Nižší kapitálový poplatek (100 Kč/ha)

Velké statky a korporace – 100 a více hektarů

-          Střední půjčky

-          Nízké úroky

-   Vysokýkapitálový poplatek (5,000 Kč/ha)

 

Půjčky z této banky by mohly být použity výhradně na činnosti spojené se zemědělstvím.

7. Republika.