Občanská republika - 3. 9. 2017.

7. Republika má být novou republikou, a usuzujeme, že jako taková musí být novou republikou se vším všudy, to znamená i s novým systémem moci a vlády. Tímto novým systémem je suverénní občanská republika. Podobně jako Viktor Orbán vytvořil novou formu demokracie, my vytváříme novou formu republiky.

 

6. „Parlamentní“ republika.

Většina lidí se mylně domnívá, že Česká republika je ryze parlamentní republikou. Není tomu tak, což je pro nás dobře. Česká republika je hybridem, který kombinuje prvky tří různých forem republik – kancléřské republiky po vzoru Rakouska a Německa, poloprezidentské republiky a klasické parlamentní republiky, byť poslední jmenovaná je nejsilnější. Z kancléřské republiky máme prvek, že s premiérem padá vláda a premiér určuje národní politiku.

Parlamentarismus dnešní republiky způsobil centralizaci moci do rukou nevolených stranických sekretariátů a národem neovlivnitelného složení parlamentu. Protiváhou současnému parlamentu, který je nebezpečným mocenským tělesem domácí politické oligarchie, je president.

Presidentský úřad v ČR má na parlamentní republiku relativně významné pravomoci. Pro pochopení této situace uvádíme dvě tabulky. První je stručným výčtem pravomocí současného Parlamentu České republiky a druhá je výčet pravomocí presidenta České republiky.

              Pravomoci Parlamentu České republiky.

  • Orgán zákonodárné moci
  • Vydává souhlas/zamítnutí ratifikace mezinárodních smluv
  • Rozhoduje o vyhlášení válečného stavu v případě napadení nebo plnění mezinárodních závazků a rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech NATO
  • Vyslovuje souhlas s vysláním armády mimo území státu, jakož i s pobytem cizích vojsk na území České republiky (nerozhoduje-li zde vláda)

Pravomoci presidenta republiky.

  1. Jmenuje/odvolává předsedu a členy vlády a přijímá jejich demisi.
  1. Svolává zasedání Poslanecké sněmovny.
  1. Rozpouští Poslaneckou sněmovnu.
  1. Pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně, do jmenování nové vlády.
  1. Jmenuje soudce Ústavního soudu.
  1. Jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu z řad soudců tohoto soudu.
  1. Odpouští/zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení.
  1. Má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního
  1. Podepisuje zákony.
  1. Jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
  1. Jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

 

 

 

 

 

 

Problém má dvě roviny. Zaprvé, současný parlament má k dispozici i pravomoci, které by neměl mít, tedy pravomoci v rovině obranné a zahraniční politiky, které jsou příliš důležité, než aby je ovlivňovali všemožné parlamentní komise. Druhá problematická rovina, která již byla nakousnuta v předchozím textu, je fakt, že dnešní parlament není reprezentantem národa, že vyloučil reálně možnost ovlivnění svého složení a je reprezentantem oligarchů, korporací, eurosvazu a neziskovek.

 

Dělení moci v 7. Republice.

Otázkou Parlamentu 7. Republiky jsme se, již zabývali především v rovině strukturální, v rovině kritiky dnešního parlamentu, a v rovině budoucí podoby parlamentu. Níže uvedený text a tabulka ukazují dělení mezi moci tři orgány. Presidenta a jim formovanou vládu, přímo volený Národní sněm České republiky a tzv. Okresní shromáždění.

Okresnímu shromáždění se budeme věnovat v textu „Reforma územních celků“. Zde jen stručně zmíníme, že OS bude nižším zastupitelským orgánem obnovené okresní soustavy. Bude článkem mezi Národním sněmem a samotnými obcemi a okresy.

Text „Reforma územních celků“ bude doplňujícím textem k stávajícím textům zabývajícím se změnami fungování a dělení moci v nové 7. Republice.

 

Funkce

President

Národní sněm

Okresní shromáždění

Členové vlády

ANO

NE

NE

Reorganizace ministerstev

ANO

NE

NE

Audit ministerstev

ANO

ANO

ANO

Státní rozpočet

ANO

NE

NE

Ústavní změny

ANO

ANO

ANO (omezeně)

Rozpočet a audit obcí/okresů

NE

ANO

ANO

Obecní/okresní policie

NE (poradní role)

ANO

ANO

Jmenuje členů vyšších soudů

ANO

NE

NE

Válečný stav a stanné právo

ANO

NE

NE

Vyšetřovací komise

ANO

ANO

ANO

Mimořádný stav

ANO

ANO

Lokálně

Jmenuje členy NB, NKÚ a VOP

ANO

NE (poradní role)

NE

Jmenuje policejního presidenta

ANO

NE

NE

Vedení veřejnoprávních médií

ANO

NE

NE

Národní garda

ANO

NE

NE

Zřizuje okresní/krajské soudy

NE

ANO

ANO

Okresní a obecní rozvoj

NE (poradní role)

ANO

ANO

Odvolací referendum

NE

ANO

NE

Reformy okresů a obcí

ANO (omezeně)

ANO (omezeně)

ANO

Zahraniční politika

ANO

NE

NE

Obranná politika

ANO

NE

NE

Hospodářská politika

ANO

ANO (omezeně)

ANO (omezeně)

Místní projekty

NE

ANO

ANO

Správa místních podniků

NE

ANO

ANO

Strategický sektor

ANO

NE (poradní role)

NE (poradní role)

Lokální rozvojová politika

NE (poradní role)

ANO

ANO

 

Nyní ke každé jednotlivé výše uvedené funkci.

 ·      Jmenuje/odvolává členy vlády: Toto právo bude výhradně náležet presidentu republiky, protože bude přímo volenou hlavou výkonné moci. Národní sněm, ani Okresní shromáždění nebudou mít žádný vliv na formování vlády.

 

·        Reorganizace ministerstev: Stejně jako členové vlády, i reorganizace ministerstev bude výhradně v gesci presidenta republiky.

 

·    Audit ministerstev: Tímto je myšlena kontrola financování, fungování a agendy jednotlivých ministerstev. Audit může vyvolat president, Národní sněm i Okresní shromáždění, pokud to uznají za potřebné.

 

·    Státní rozpočet: Státní rozpočet bude formován presidentem a ministrem financí. Reforma financování územních celků proběhne tak, aby vliv a dopady státního rozpočtu na fungování a chod okresů a obcí byly minimální. Role parlamentu při schvalování SR je i v současnosti de facto jen formální, pokud má vláda většinu.

 

·    Ústavní změny: Může je iniciovat president, Národní sněm ČR a ve specifických oblastech týkajících se územních celků i Okresní shromáždění. President může za jedno volební období iniciovat jen jednou změnu ústavy. NS ČR pro změnu ústavy potřebuje 4/5 všech svých poslanců. OS ČR rovněž 4/5 svých členů. Ve všech případech musí být potvrzeno referendem.

 

·        Rozpočet a audit obcí a okresů: Plně v pravomoci NS ČR a OS ČR. Vláda nemá právo zasahovat do rozpočtů a vyžádat si audit obcí, či okresů (pouze v případě policejního vyšetřování).

 

·        Obecní a okresní policie: Spojením útvarů obecní policie proběhne vznik okresní policie. Ta bude podléhat výhradně NS ČR a OS ČR. Okresní policejní ředitelé budou dosazováni OS ČR. Nadřízenou složkou bude Metropolitní a Státní policie, které budou řízeny ministerstvem vnitra.

 

·     Jmenování soudců: Soudci a senáty Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Vrchních soudů budou jmenováni presidentem na návrh ministra spravedlnosti.

 

·      Válečný stav a stanné právo: Pouze v presidentské pravomoci. Stanné právo omezeno na 90 dní, prodlouženo, jen se souhlasem NS ČR.

 

·     Vyšetřovací komise: Mohou být zřízeny presidentem, NS ČR i OS ČR k významným kauzám, prošetření činnosti orgánů a úřadů a pro spolupráci se soudy.

 

·   Mimořádný stav: President i NS ČR mohou celostátně vyhlásit mimořádný stav, OS ČR v jednotlivých okresech.

 

·       Jmenuje členy vrcholných institucí: Národní banka zůstává nadále v kompetenci presidenta. Pod kompetenci presidenta přechází i jmenování členů Nejvyššího kontrolního úřadu a Veřejného obhájce práv.

 

·        Policejní president: Jmenován presidentem republiky na návrh ministra vnitra, nebo spravedlnosti.

 

·      Veřejnoprávní média: Jak již bylo řečeno v minulých textech, 7. Republika bude mít britsko-polský model veřejnoprávních médií, kdy vedení bude dosazováno vládou, resp. presidentem.

 

·    Národní garda: Organizace, fungování, financování a zřizování Národní gardy jako všeobecné domobrany bude spadat pod ministerstvo vnitra a presidenta republiky.

 

·    Okresní a krajské soudy: Zřizování soudů v územní působnosti budoucích okresů a stávajících krajů bude v pravomoci NS ČR a OS ČR.

 

·   Okresní a obecní rozvoj: Ministerstva budou mít pouze doporučující roli v otázce rozvoje obcí, okresů a krajů. Tato činnost však nesmí narušovat strategickou politiku vlády, např. stavbu dálnic a železnic, rozvoj armády a jiné.

 

·    Odvolací referendum: Za zákonem stanovených podmínek bude každá funkce ve státě odvolatelná referendem iniciovaným peticí. NS ČR bude sloužit pouze jako ceremoniální vyhlašovatel referenda a stanovitel data referenda.

 

·      Reformy krajů, okresů a obcí: Myšleny změny územních celků. Plně v pravomoci OS ČR. Vláda a NS ČR mohou, jen navrhovat, schvalovat musí OS ČR 9/10 svých zástupců na mimořádném jednání. Změna nikdy nesmí způsobit změnu počtu poslanců NS ČR, který bude odvozen od soustavy okresů.

 

·      Zahraniční a obranná politika: Bude podléhat pouze vládě.

 

·    Národní hospodářská politika: Řízena ministerstvem financí a presidentem republiky. Myšlena finanční politika, importní a exportní politika, míra přerozdělování a makroekonomie státu.

 

·     Místní ekonomické projekty: Vláda se na nich nebude podílet. Budou plně v rozhodování obcí a okresů. Spadat sem bude vznik nových obecních a okresních podniků, obchodních center, zemědělských zařízení, místní infrastruktury (silnice, autobusy) a jiné.

 

·    Správa obecních a okresních podniků: Vláda nebude zasahovat. NS ČR a OS ČR budou dosazovat představenstva těchto podniků, spravovat náklady a zisky podniků, vytvářet a rušit, či privatizovat tyto podniky.

 

·     Strategický sektor: V pravomocích vlády. Myšlena nejdůležitější infrastruktura (dálnice, železniční síť, letiště), dále energetika, surovinové zdroje, projekty s celostátním dopadem a strategické podniky. NS ČR a OS ČR budou mít pouze poradní status.

 

·    Lokální rozvojová politika: Poradní úloha vlády. Plně v rukou obcí, okresů, NS ČR a OS ČR. Spadat sem bude vznik silnic, správa vodáren, plynáren, tepláren a inženýrských sítí, místní hospodářské projekty a iniciativy, či skupinové projekty, několika okresů.

 

Model, který je Vám tímto předložen představuje nový model republiky, který označujeme za občanskou republiku, protože občan v ní bude rozhodujícím prvkem moci, což dokládá naše úsilí o obnovení okresní soustavy, zřízení Okresního shromáždění a transformaci parlamentu ze sněmovny a senátu zástupců a vůdců politických elit na Národní sněm zástupců obcí a okresů.

Aby decentralizace nebyla jen prázdným gestem a falešným slibem, bude muset dojít i k významným změnám v územních celcích a zejména ve financování územních celků. Tím se budeme zabývat ve výše zmíněném textu „Reforma územních celků“.

7. Republika.

 

Parlament 7. Republiky - 23. 8. 2017

Jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi 6. a 7. Republikou bude nepochybně rozdíl ve struktuře a fungování parlamentních orgánů. Tím se zabývá tento text, fungováním, postavením a budoucími strukturami parlamentu 7. Republiky, stejně jako tím, co kritizujeme na parlamentarismu 6. republiky.

 

Kritika současného parlamentu.

 V naší kritice se nezabýváme argumenty typu, že „poslanci si nahrabou“, atp., to jsou staré argumenty, které pouze brousí po povrchu, ale nezabývají se podstatným, tedy tím, že parlament v podobě, v jaké existuje dnes, nereprezentuje národ. Uznáváme nutnost parlamentu jako reprezentanta národa, ale v současné podobě jim není.

 Parlament ČR se skládá z dvou komor, dolní komory Poslanecké sněmovny ČR a horní komory Senátu ČR. Obě jsou zákonodárné, ale pro chod státu je podstatná poslanecká sněmovna, od které odvisí postavení vlády a její fungování. PSP ČR má 200 poslanců volených na období 4 let. Nejsou přímo volení, volič má pouze částečný vliv na složení sněmovny pomocí tzv. kroužkování. Kroužkování, ale v roce 2017, jak uvedeme níže, pozbylo na reálné účinnosti a občan tak přišel o poslední prvek přímé demokracie ve volbách do poslanecké sněmovny. Přímo volen je senát, ale jeho úloha jako ryze "kontrolního" orgánu s omezenou zákonodárnou mocí, od které navíc ani neodvisí postavení vlády, to že může být přehlasován, a že jeho volba je stále pod vlivem stranických sekretariátů a partajních lídrů, to vše snižuje váhu přímé volby senátu.

 Realita je taková, že partajní kandidátky jsou sestavovány buď pod nátlakem stranických vůdců, nebo pod intrikami a pletichami stranických sekretariátů. Nemohou tak reálně reprezentovat členstvo, natož voličstvo. S tím souvisí konec vlivu kroužkování.

 Výborným příkladem z poslední doby je kauza jihočeského hejtmana Zimoly, populárního politika, který byl jako potenciální hrozba pro sobotkovské vedení vyškrtnut z kandidátské listiny v Jihočeském kraji. Členové a voliči ČSSD s tím nemohli vůbec nic dělat, jejich stížnosti byly ignorovány stranickými vůdci. Druhým takovým příkladem je, že se premiér Sobotka nechal na jihomoravské kandidátce zapsat na první i druhé místo, aby byla mnohem menší šance, že nebude zvolen. Jaká je tam nyní situace po jeho resignaci, těžko říct, ale je to další výborný příklad konce kroužkování. Jaký vliv bude mít kroužkování, když bude na kandidátské listině deset stejných jmen?

 Pokud demokracie znamená, že lidé volí své reprezentanty, jak máme chápat situaci, kdy populární reprezentant lidu je vyhozen z kandidátky, a nepopulární zabírá první dvě místa? Je to pak demokracie?

 Poslanecká sněmovna, ale zejména pak Senát ČR, slouží navíc jako odkladiště buď pro zbankrotované politiky, anebo naopak, jako teplá místečka pro lidi, které si potřebují naklonit jednotlivé strany. ČSSD je opět skvělým příkladem. Parlament se díky ČSSD stal výkladní skříní odborové aristokracie, která se tam usídlila. V Senátu i Poslanecké sněmovně sedí přesně v této době dva bývalí předsedové Českomoravské konfederace odborových svazů, s tím, že ten v senátu je dokonce předsedou senátu.

 Pod PSP ČR spadá šestnáct, až sedmnáct parlamentních výborů. Všechny tyto výbory jsou zašívárnami politiků a v mnoha případech jen hází klacky pod nohy samotné vládě. Nyní hovořím obecně, nemluvím o současné opozici a současné vládě, ale o tom, že tato parlamentní byrokracie zákonitě brání efektivnímu chodu státu a posílení země. I tyto výbory jsou více, či méně pod vlivem stranických sekretariátů, které tam vysílají své lidi. V mnoha případech u výborů ovládaných opozicí, navíc nejde o vykonávání skutečné a prospěšné činnosti, ale jen o politické sabotování úsilí vlády na změnách ve společnosti. Výbory PSP ČR se tak stávají přímým nástrojem opozice proti vládě.

 

Sněmovna je mrtvá, ať žije Národní sněm!

 Parlament 7. Republiky bude jednokomorový, tvořený Národním sněmem se 103 poslanci. V rámci hloubkových reforem 7. Republiky bude výrazně omezena krajská soustava a obnovena okresní soustava, od které bude odvíjen poslanecký mandát Národního sněmu. Každý okres bude mít 1 poslance. V původní okresní soustavě by to bylo 77 poslanců za okresy a Prahu, ale aby se předešlo situaci, kdy by dominantní okresní města přehlasovala zbytek okresu, budou některé okresy rozděleny na původní okres a okresní město, které se stane novým samostatným okresem se svým poslancem. Počet poslanců tak dosáhne 103. Seznam okresů a budoucích dělených okresů, včetně konceptu fungování reorganizované okresní soustavy bude samostatným textem. Poslanci budou voleni buď jako nezávislí, nebo straničtí kandidáti, ale hlavně ze stávajících obecních, či později okresních zastupitelů, starostů, místostarostů, primátorů a dalších volených funkcí.

První volby po založení 7. Republiky budou všeobecné do všech orgánů - zastupitelstev, Národního sněmu i presidenta republiky. V prvních volbách se bude do Národního sněmu vybírat ze stávajících zastupitelů, či nových kandidátů. Volební období jednotlivých orgánů, ale budou odlišná. Národní sněm a president s vládou budou mít volební období 4 roky, zastupitelstva budou mít volební období 5 let.

Aby se zabránilo vzniku "věčných poslanců" a podobně, bude limit volebních období stanoven takto - poslanec Národního sněmu může být ZNOVUZVOLEN pouze třikrát. President republiky může být ZNOVUZVOLEN čtyřikrát. Zastupitelstva nejsou takto limitována.

Druhou důležitou změnou bude změna kompetencí parlamentu. Parlament bude nadále zákonodárný orgán, ale část jeho zákonodárné iniciativy bude předána vládě. Parlament bude libovolně přijímat zákony s obecní, okresní a krajskou působností. Zákony s krajskou působností budou kontrasignované presidentem. Obecní a okresní zákony nebudou podléhat schválení vlády, pokud nebudou narušovat, či ovlivňovat její bezprostřední činnost a náplň. Parlament nebude přijímat ústavní zákony a zákony s celonárodní působností, zákony s dopadem na obrannou a zahraniční politiku a směřování země, zákony v oblasti imigrace. Toto zákonodárství přechází na presidenta a exekutivu.

Třetí změnou bude omezení vlivu politických stran na chod parlamentu prostřednictvím vysokých finančních restrikcí. Ústavní soud ČR v roce 2001 stávající restrikce pro PSP ČR zrušil a tím, ještě více umožnil posílení politické oligarchie v této zemi. Finanční restrikce se nebudou vztahovat na nezávislé kandidáty.

 Základní kauce bude 10,000 Kč. Dále bude volební kauce odvozena od příjmů strany. 100 tisíc Kč navíc za každý 1 mil. Kč příjmů strany.

 

Politická strana

A

B

Příjem strany

175,000,000 Kč

300,000 Kč

Volební kauce

17,5 mil. Kč

10 tisíc Kč

 

 
 

 

Manipulace s účetnictvím, příspěvky, počty členů atp. se bude trestat automatickým pozastavením činnosti strany. Výše uvedená kauce se žádným způsobem nevztahuje na prezidentského kandidáta. Tam může, kterákoliv strana navrhnout, kohokoliv bez kauce. Tímto systémem bude, nejen oslabeno postavení politických stran obecně, ale zejména těch silných a početných.

Dalšími opatřeními pro omezení vlivu politických stran na chod Národního sněmu ČR budou finanční limit předvolební kampaně nastavený na 15% příjmu politické strany, zrušení příspěvků politických stran ze státního rozpočtu a zrušení povinnosti uvádění předvolebních spotů veřejnoprávními médii.

Jak již bylo řečeno výše, poslanci NS ČR budou voleni přímou volbou, buď jako do té doby kandidáti bez funkcí, či budou zvoleni z řad obecních/okresních/krajských zastupitelů.

Vzhledem k tomu, že půjde o osoby z řad zastupitelstev, které jejich voliči a spoluobčané dobře a osobně znají, a protože víme, že dlouhodobě se zastupitelstva obcí těší nejvyšší důvěře mezi občany naší země, je jasné, že takový parlament bude reprezentativnější.

 Na druhou stranu, tento systém hrozí vysokou měrou propadlých hlasů, protože „vítěz bere vše“, není doplňován stranickými listinami jako dosud a za každý okres je jen 1 poslanec. Z toho důvodu budou volby dvoukolové v rozmezí 1 týdne a v obou bude moci člověk dát dva hlasy kandidátům, kteří mu nejvíce vyhovují. Druhé kolo bude specifické tím, že postupovat budou první tři kandidáti, nikoliv dva a volič bude mít opět dva hlasy, aby zvolil svého kandidáta a druhý hlas dát tomu, kterého považuje za „menší zlo“. Při sčítání hlasů se budou mezi první dva vítězné kandidáty přičítat preferenční hlasy třetího kandidáta.

 

Kandidáti

1.Kolo

2. Kolo

Dělení hlasů

Vítěz

A

10%

NEUSPĚL

NEUSPĚL

NEUSPĚL

B

7%

NEUSPĚL

NEUSPĚL

NEUSPĚL

C

31%

35%

35%+pref. hlasy E.

63%(35 + 28% voličů E) - vítězný kandidát

D

25%

35%

35%+pref. hlasy E.

37% (35 + 2% voličů E) - poražený kandidát

E

17%

30%

NEUSPĚL

NEUSPĚL

Ostatní

10%

X

 

 

 

Preferenční hlasy nejméně úspěšných kandidátů (tedy těch vyřazených v prvním kole) se započítají jen, pokud byly uděleny, některému z prvních tří postupujících. Druhé kolo neprobíhá pouze v případě, že kandidát je zvolen s více, než 55%. V takovém případě je kandidát automatickým vítězem prvního kola.

 Finanční otázka poslanců NS ČR je další kapitolou. V současné době jsou platy extrémně přemrštěné, ale taky není možné, aby budoucí poslanci pracovali zdarma, tím spíše, že oproti dnešním poslancům, jde o zastupitele, kteří už za sebou, nějaké úspěchy na lokální úrovni mají. Z toho důvodu vznikne hybridní systém odměn složený z dvou komponentů = základní plat zastupitele + základní plat poslance.

 Každý kandidát na poslance bude zároveň volen se svým zástupcem – určí člověka, který pokud bude zvolen, tak ho nahradí v jeho zastupitelstvu. Sám zvolený poslanec bude pracovně uvolněn ze své zastupitelské funkce a bude se věnovat poslanecké funkci, ale nadále bude pobírat zastupitelský plat. Ten bude pobírat i jeho zvolený náměstek. K zastupitelskému platu bude pobírat základní plat ve výši čisté průměrné mzdy svého okresu, či kraje, do něhož jeho okres spadá. Výjimku tvoří poslanci za Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň, u kterých bude průměrný čistý plat v okresu dělen 2.

 Radní s platem 40 tisíc zvolený za region s průměrným platem 22 tisíc čistého bude pobírat 66 tisíc čistého. Radní s platem 53 tisíc zvolený za region s průměrným platem 32 tisíc, bude mít po vydělení průměrného platu, celkový poslanecký plat cca. 70 tisíc. Plat poslanců bude růst % o ekonomický růst okresů, které zastupují. Předseda Národního sněmu bude mít příplatek ve výši pětiny celorepublikové průměrné mzdy.

 Tento výměr se v absolutních číslech příliš neliší od současného platového základu, ale poslanci Národního sněmu ČR nebudou disponovat cestovným, ani stravenkami a zrušení parlamentních výborů, stejně jako funkcí místopředsedů parlamentu a zrušení senátu, povede k masivním úsporám mezi ústavními činiteli. Poslanci NS ČR nebudou chráněni imunitou.

Pokud jde o poslance, kteří nemají funkci v zastupitelstvech, budou dostávat 250% čistého průměrného platu okresu, za který jsou zvoleni. Poslanec zvolený za okres, kde je průměrný plat 22 tisíc čistého bude dostávat 55 tisíc čistého. V případě poslance bez zastupitelské funkce zvoleného za Prahu, či Brno to bude jen 175%.

Vymezení kompetencí Národního sněmu ČR bude uvedeno v textu "Občanská republika", který bude uveřejněn na začátku září. Tento text se zabýval především strukturální formou a volebním systémem Národního sněmu ČR.

7. Republika.